Dne 28. července 2005 se v západních částech Německa objevily první intenzívní bouřky, které přetrvávaly až do pozdních nočních hodin. Následující den se podmínky pro vývoj silných bouřek nadále zlepšovaly, což mělo za následek vývoj bouří s neobvyklou intenzitou.
Synoptická situace nebyla vůbec zřetelná a předpovědní modely se dost výrazně v některých ohledech lišily. Zejména v předpovědi srážek. Zřejmé bylo pouze to, že se od západu přibližuje frontální systém s krátkou nerozpoznatelnou teplou frontou a studenou frontou, která taktéž nebyla přiliš dobře lokalizovatelná. Na studené frontě se navíc vytvářela v oblasti severovýchodní Francie frontální vlna.
Nad britskými ostrovy se ve výšce projevovala brázda, na kterou byl navázáno tryskové proudění (jet stream). Tento útvar se pohyboval k severovýchodu. Právě jet stream se stal velmi důležitým faktorem vývoje počasí. Nebyl totiž jediný. V oblasti severní Evropy se nalézalo jiné tryskové proudění, které bylo navíc výrazně silnější. A díky příznivým podmínkám se vytvořila struktura nazýváná "coupled jet-stream". Český výraz pro takovou strukturu neznám; ani nevím, zda existuje. Stručně lze tento mechanismus vysvětlit tak, že jeden jet-stream dokáže zesílit projevy druhého. Ale záleží hodně na kokrétním rozložení proudění a na výškách obou proudění.
Právě ono podporované tryskové proudění v oblasti západní Evropy "vysávalo" vzduch z nižších zeměpisných šířek a zapřičilo společně s intenzívním slunečním zářením výskyt extrémně vysokých teplot. Již v noci na 29. července a částečně i v předešlé noci se dalo cítit, že se ani v noci nijak výrazně neochlazuje.
Ačkoliv se teploty 29. července vyšplhaly na mnoha místech až k 36°C, frontální rozhraní nebylo příliš výrazné. Teploty se sice před mlhavou čarou fronty pohybovaly i kolem 35°C a za frontou kolem 20°C, ale to vše v rámci poměrně velké vzdálenosti. Podmínky pro zesílení fronty (frontogenezi) nebyly splněny.
To je částečně důvodem, proč se fronta dala těžko rozeznat i podle tlakových údajů. Tlak vzduchu se začal zvyšovat na frontě až tehdy, co se začaly vytvářet první bouře a vznikaly tak první výraznější diskontinuity v tlakovém poli. Fronta se však již dala alespoň částečně rozeznat na mapě ekvivalentních potenciálních teplot. Právě na této mapě bylo jasně vidět, jak mlhavá je vlastní čára fronty.
Nekonkrétnost této studené fronty byla hlavní příčinou, proč se bouřky objevovaly na tolika místech a skoro nahodile. Hlavní tah bouřek ale celkem dobře korespondoval s místy s vysokou energií instability.
Předpověď bouřek byla krajně obtížná. Ani několik málo hodin před vlastním vývojem bouřek nebylo možné snadno určit, kde se první zárodečné bouřkové oblasti vyvinou. Já osobně jsem si nebyl jist vůbec, a to ani s pokračujícím časem. Musím přiznat, že předpovědi (českých) meteorologů se splnily. Buď měli více štěstí než-li rozumu nebo se už konečně předpověď bouřek v ČR ubírá správným směrem.
Zajímavé bylo pozorovat předpověď vývoje bouřkových faktorů. Zde se taktéž měnily modely velmi výrazně. Nejvíce rozdílů bylo v parametru CAPE. Nakonec se ale nestal tento parametr pro iniciaci bouřek tak důležitým, neboť střihové charakteristiky a orografie hrály významnější roli.
V Německu se první významné bouřky vytvořily již po poledni na severu a krajním severovýchodě. Asi částečně souvisely se slabou teplou frontou. Zde hodnoty CAPE přesahovaly hodnoty 1200 J/kg. Konvektivní inhibice zde asi byla nízká, ale to nemohu potvrdit, nemám o tom údaje. Patrná zde ale byla vyšší vlhkost vzduchu v celé mezní atmosféře a silný vertikální střih větru (0-6 km). Zda právě dostatek vlhkosti, střihu větru nebo předpokládaná malá inhibice, či dokonce kombinace těchto faktorů, byly příčinou vzniku silných bouřek v této oblasti, to nevím. Je ale pravda, že jsem v této oblasti tyto bouřky očekával, ale zvláště proto, že starší model sem situoval hlavní centrum s instabilním vzduchem, což se později ale k mému úžasu vůbec nepotvrdilo. Bouřky v této oblasti se rychle přesunuly nad moře, kde slábly.
V poledních hodinách bylo nejvíce potenciální energie hlášeno právě nad Českou republikou. Zde hodnoty CAPE přesahovaly obecně 1500 J/kg, často i více jak 1750 J/kg. Tyto hodnoty byly asi dost přeceněné, protože teploty často nepřesahovaly 35°C, což modely předpokládaly. A navíc se daleko podstatnou záležitostí stala malá a dále se snižující vlhkost vzduchu. Ta byla významná pouze velmi blízko zemského povrchu, výše však již nikoliv.
Konkrétně toto snižování vlhkosti vzduchu se projevilo na ranních radiosondážních výstupech. Zde byla patrná tendence k pronikání suchého vzduchu do středních částí atmosféry. To na jednu stranu bránilo vývoji bouřek, na druhém však podpořilo vznik častého krupobití.
Jako další zajímavost mohu uvést, že kolem večerních hodin se měla dle modelu vyskytovat v jihovýchodním Německu oblast s extrémně vysokými hodnotami CAPE. Zde v mezních hodnotách byly předpovídány hodnoty až do 3000 J/kg. Nakonec se z tohoto strašáku nic nepotvrdilo. Bouřky v této oblasti sice později vznikly, a byly též intenzívní, ale díky menší insolaci asi hodnoty stěží přesáhly 1000-1500 J/kg. Navíc se oblast s hodnotami CAPE většími než 2000 J/kg měly projevit na většině Čech. Kdyby tomu tak bylo, vytvořily by se silnější multicelární bouře v oblasti jižně od Šumavy a dále v jižních Čechách, a při svém postupu by nejspíš krutě zasáhly střední Čechy. To se tedy nestalo a nakonec si velká část středních Čech ani nevšimla, že nějaké silné bouře někde v ČR byly. Příčinou nebyly pouze tyto faktory, ale též fakt, že se ve středním a severovýchodním Německu vytvořila tlaková deprese, které linii bouřek odklonila směrem na severozápad.
Iniciace bouřek, které pak ovlivnily i západ a severozápad Čech (Plzeň, Domažlice, Karlovy Vary, Cheb, Sokolov, Chomutov, Most, Ústí nad Labem), se uskutečnila na severovýchodě Francie, západě Švýcarska a jihozápadě Německa. Zde se konečně energie instability dala využít, neboť byla podpořena zřejmým vlivem pohoří Alp a taktéž silným střihem větru v nízkých výškách. Zde taktéž hrozil vývoj slabých supercel s ojedinělými slabými tornády (hlavně F1). Nevím, zda se nakonec někde na jihozápadě Německa nějaká objevila, ale z radarových snímků se zdálo, že nikoliv. Již předešlý den (28.7.) se však jedna slabá supercela v severním Německu zřejmě objevila.
K prvnímu vývoji bouřek v této oblasti došlo již před třetí hodinou odpolední. Velmi brzy začaly sílit a tento trend pokračoval až téměř do dvou hodin po půlnoci, po které se bouře stabilizovala a po třetí hodině ranní se začala pozvolna rozpadávat. Tato bouře patřila zřejmě k těm nejsilnějším a nejrozsáhlejším, co jsem zatím viděl.
Poté, co dosáhla hlavní bouře na jihozápadě dostatečné intenzity, začaly se i východněji u Alp vytvářet bouře postupující severoseverovýchodním nebo severovýchodním směrem. Taktéž intenzívní a rozděleny do dvou menších komplexů. V oblasti s předpokládaným nejsilnějším potenciálem pro vývoj ničivé bouře se žádná taková nevytvořila a dokonce ani přicházející bouře zde výrazně nezesílila. To bylo hlavní příčinou, proč do počasí středních Čech žádná silná bouře nepromluvila.
Před šestou hodinou večerní se navíc v oblasti severozápadně až západně od Krušných hor v Německu začala najednou vytvořily další podružné bouřky. Jejich intenzita byla různá, silnější směrem k severozápadu, v Čechách později slabé intenzity. Jedna bouřka se však po svém vytvoření začala chovat jinak než ostatní. Brzy po svém vzniku se na jednom místě dvě bouřkové buňky vedle sebe "nepohodly", levá "odpadla" a z pravé se vytvořila LP supercela s typickou strukturou. Tato bouře pak postupovala čistě severovýchodním směrem, asi o 10-15° více vpravo od běžného tahu bouřek. Jak typické pro LP supercely. Osobně jsem vzdálenou kovadlinu bouřkové cely pozoroval na velmi velkou vzdálenost a měla typický tvar běžný pro jednobuněčnou silnou bouři. I na radaru šlo částečně v některých okamžicích vidět WBER (weak boundary echo region), které je u těchto supercel obvykle velmi nevýrazné. Škoda, že jen nejsou informace ze spolehlivého Dopplerova radaru. Supercela vznikla zřejmě v podmínkách CAPE okolo 1500 - 1800 J/kg a SREH kolem 160 m2/s2. To vše při více než ideálním střihu větru 50 m/s (0-6 km). Střihové podmínky při zemi byly mezní pro vývoj tornáda (10-15 m/s). Zda nakonec k výskytu tornáda došlo, to zatím nevím (viz případnou aktualizaci). Při těchto podmínkách by tornádo mohlo dosáhnout intenzity F2. Výskyt silného krupobití byl v této bouři téměř jistý.
Poté, co se již velmi silná bouře přicházející z jižních směrů přiblížila k západním hranicím ČR, měla již formu jednolitého komplexu sestávajícího z původně tří bouřkových oblastí. Již tak velmi intenzívní bouřkové projevy komplexu nadále sílily a před čelem bouře se začaly postupně vytvářet západně od ČR další bouřky, které se s hlavní bouří začaly spojovat. Vznikal tak obrovský komplex s rekordním počtem blesků. Díky tlakové depresi v Německu začaly bouřky po přechodu českých hranic na východních okrajích částečně výrazně slábnout a žádné silné bouřky se na jejích okrajích již dále nevytvářely. Celý systém pak vytvořil čáru s neobvykle silnými bouřemi zejména v Německu, ale i severozápadních Čechách. Bouře byly nejintenzívnější pár desítek kilometrů od kraje západních Čech a především severozápadně od Krušných hor. Intenzívní však byly bouřky i v jižních Čechách. Bylo možné i na dálku pozorovat obrovské množství blesků. Nikdy jsem tak velikou frekvenci blesků nezaznamenal. Bylo možné pozorovat snad i 200 blesků za minutu. Celá bouřková oblast dokázala v mezních číslech vyvinout 800 blesků za minutu.
Nevím, zda někdo dokáže spočítat přibližný počet blesků, které se při bouřkách na této frontě za celou dobu životnosti systému vyskytly, ale můj skromný odhad začíná někde okolo 200 tisíc blesků. Z toho možná 40-50 tisíc v ČR. To je neskutečné množství.
Dalšími výraznými projevy této bouře byly krupobití, nárazy větru o síle orkánu a zřejmě i jedno či dvě tornáda (F0 až F2). Krupobití bylo poměrně četné, kroupy obvykle o velikosti 1-2 cm. Nárazy větru byly ničivé, vyvracely menší stromy a zřejmě i strhávaly střechy z domů. Na několika místech nárazy větru přesáhly i 150 km/h (40 m/s). Na Cínovci dokonce zaznamenaly poryv větru 191 km/h. Povrchní zmínky o tornádech jsem sice také zaznamenal, ale to se ještě musí ověřit (viz případné aktualizace).
Zaručená tři tornáda postihla před těmito bouřemi město Birmingham v Anglii. Způsobily veliké škody a rychlost větru v tornádech dosahovala téměř 180 km/h.
Ačkoliv byly bouře i v České republice dost intenzívní, výrazné ztráty na majetku či životech zřejmě nezpůsobily. V Německu byla situace už určitě jiná.