Čilé severozápadní proudění dne 22.2.2001
Ačkoliv první zimní výrazné severozápadní proudění začalo již den předtím, tento den dosáhlo největší intenzity. Příčinou tohoto počasí byla tlaková výše 1032 hPa v západní polovině Evropy a pásmo nízkého tlaku vzduchu v severní a severovýchodní Evropě. Z důvodu nahuštění izobar někde v oblasti střední Evropy1 (a případnému velkému tlakovému gradientu) docházelo k zesilování větru, který v průměru v ČR dosahoval více jak 10 m/s a v některých nárazech až docela silných 30 m/s (to zejména den předtím).
Zde můžete vidět profil teploty vzduchu a teploty rosného bodu během tohoto dne, zejména odpoledne a večer jde vidět značné kolísání srážek ve spojení s přecházením jednotlivých přeháněk.
Na dalším snímku pak to samé potvrzuje profil poměrné vlhkosti vzduchu v Praze-Libuši ten samý den. Při přeháňkách se samozřejmě poměrná vlhkost ve spojení s vypadáváním srážek výrazně zvyšuje, po přeháňce pak klesá.
Během 24 hodin pak také docházelo v souvislosti s přibližováním níže od severu ke stálému klesání tlaku z 1013 hPa až na 1000hPa kolem 9. hodiny večerní. Průměrná rychlost větru v Praze se pohybovala kolem 6 m/s, v nárazech ale překročila i 25 m/s. Zajímavý byl ale také vertikální profil větru2. Ve výšce kolem 8-9 km pak dokonce rychlosti větru dosáhly až 250 km/h, což je opravdu hodně. Co se týče směru, nešlo o výrazný střih větru.
Ten den se, jak se někdy v zimním období v bouřlivém severozápadním proudění stává, i na území České republiky vyskytly ojedinělé blesky s hromy3, a to v souvislosti s pásem oblačnosti, který se vytvořil směrem od Mostu k Brnu. Na tomto pásu se pak vytvořili ty ojedinělé hromy a blesky. Tyto mini-bouřky se objevily již kolem 11h dopoledne, a to zejména za Krušnými horami.
Na kolorizovaném snímku v Francie4 můžete vidět pohled z družice.
Srážky spojené s tímto prouděním byly převážně sněhové, místy se pak ještě vyskytovaly přeháňky sněhových krupek a dokonce v Praze i námrazových krupek. Srážky byly místy dost intenzívní, a proto se na několika místech ve vyšších polohách vyhlásila dopravní kalamita. Ačkoliv počasí tento den nebylo přívětivé, nelze říci, že bylo nějak neobvyklé, jak bylo reprezentováno v televizi. Tyto situace se v zimě běžně vyskytují a pokud nedosáhnou takové intenzity jako například 5.2.1999, nelze je považovat za nebezpečné. Ale všiml jsem si, že postupem času se veškeré významnější projevy počasí přeceňují a považují za více nebezpečné než jsou. Zřejmě příčinou je zvýšení zájmu o počasí a uvědomování si jeho vlivu na naše životy.
Nemůžu však zapomenout (a proto to píšu pod čarou), kdy jsem v událostech na ČT 1 viděl nějakého turistu z Indie, který byl rozčilen, že nelítají letadla z Ruzyňského letiště při sněhové bouři. Když se pak ČT zeptala, jaký má na to názor, s klidem ve tváři řekl, že se nediví, vždyť jsme přeci jen zaostalá země. To mě tedy velmi překvapilo, jak si nějaký člověk z takové země jako Indie, kde snad jen Kalkata či Bombaj a Dillí můžou být považovány za moderní města mající úroveň evropských měst, dovolit naší republiku považovat za zaostalou. A navíc jak si může myslet, že snad máme přístroj na ovládání počasí. Každý člověk přeci ví, že počasí se "zatím" nedá ovládat a že problémy v těchto situacích mají stejné i v té nejvyspělejší zemi na světě. Až někdo vymyslí řešení, jak se vyvarovat těchto situací, určitě bude kandidátem na Nobelovu cenu. A myslím si, že v Indii zvláště (i když tam nemají sněhové bouře jako u nás) v období monzunu při silných bouřkách z jejich letiště nevzlítne ani vlašťovka natožpak nějaké letadlo. Řek bych, že naše země je jistě vyspělá, a ten kdo to neví jistě nepatří mezi příliš inteligentní či znalí. Proto prosím každého až uslyší zase nějakého cizince mluvit takové nesmysly, aby ho uvedl do obrazu, protože je to ostuda nejen pro nás, ale zejména pro ty zmatené cizince.
Napsáno: 22:10, 1.3.2001