V tomto roce se již vyskytlo bezpočet bouřek, žádné z nich ale zatím neměly velkou intenzitu a nepokrývaly celé území České republiky. Až v polovině června se teprve začalo projevovat typické letní bouřlivé počasí.
Hlavním impulsem pro vznik bouřek bylo teprve výrazné prohřátí vzduchu v odpoledních hodinách a výstup denních teplot nad 25°C. Až do poloviny června se totiž navzdor předešlým letům takové teploty zatím nevyskytly.
Synoptická situace v počátečních dnech nebyla nijak zajímavá. Při zemi vládlo mírné západní anticyklonální proudění s dostatkem slunečního svitu s polojasnou až skoro jasnou oblohou s nevýraznou kupovitou oblačností. Ve výšce se prosazoval hřeben vysokého tlaku vzduchu a nevýrazná teplá advekce. Na východ od nás, na Ukrajině a v západním Rusku se jevila méně významnou slabá studená fronta postupující k jihovýchodu. Pro nás významná frontální vlna byla téměř neznatelná a nezdála se být příliš významnou. Táhla se od severního Německa přes naše území dále k jihovýchodu. Teplá část této vlny a vysoké teploty se 9.června zdály být hlavními faktory, které odstartovali vznik bouřek. Velký význam na počasí dalších dnů měla studená fronta přicházející ze západu a zpomalující svůj postup do střední Evropy. Významná z hlediska synoptické situace byla advekce vorticity ve vyšších hladinách, která částečně určovala mechanismus formování bouřek a jejich postup, přestože ve výšce vládlo spíše mírné severozápadní proudění podél hřebenu vysokého tlaku vzduchu.
První bouřková činnost započala velmi brzy po půlnoci nad mořem severně od Německa. Zde v důsledku teplotních rozdílů mezi mořem a pevninou a díky významné přízemní konvergenci proudění došlo k vývoji mohutného bouřkového systému pohybujícího se přibližně v rovině s teplou částí frontální vlny. Východní část systému postupovala o trochu pomaleji díky slabě difluentnímu proudění zatímco západní polovina systému se v důsledku několikahodinového působení pohybující se oblasti s vyšší vorticitou ve výšce a silnějšímu proudění formovala do tvaru typického konvektivního systému MCS s patrnou obloukovou ozvou (bow echo - pro vysvětlení viz zahraniční zdroje), jak je slabě patrné na výřezu z radarového snímku (zdroj: www.wetterspiegel.de). Tento systém měl největší intenzitu v severním a východním Německu, později při postupu k České republice výrazně slábly jeho projevy. V Německu se podél okraje bouřek objevily vichřice a intenzivní lijáky, popř. doprovázené krupobitím. Hodnoty CAPE v těchto oblastech nepřesahovaly 1000 J/kg a hodnoty BRN>50 favorizovaly vznik uspořádané multicelární struktury bouřek, která pak převažovala u většiny dalších bouřek tohoto dne.
Již brzy zrána jsem viděl na nebi známou oblačnost tvaru "castellanus", takže výskyt bouřek byl velmi pravděpodobný.
Poté, co zesláblý systém dorazil k našim hranicím, se vyskytovaly bouřky převážně slabé intenzity a doprovázené občasnými
krátkodobými silnými přeháňkami nebo ojediněle i kroupami. Systém se dále příliš intenzivně nevyvíjel zejména z důvodu
působení vysoké konvekční inhibice (CIN větší než 100 J/kg) v inverzním zvrstvení v přízemních hladinách, které bránilo
dalšímu rozvoji bouřek. Systém tedy ubíral na síle alespoň do doby, kdy se oslabilo působení stabilního zvrstvení a systém
začal částečně regenerovat. Díky skutečnosti, že na webových stránkách ČHMÚ opět nebyly radarové snímky odstupňované
po deseti minutách (právě když tam logicky měly určitě být), nedokážu určit kdy přesně k tomu došlo a zda nedošlo
i k alespoň částečné regeneraci obloukového echa, jehož důsledky mohly způsobit menší škody v důsledku bouřlivého větru na Olomoucku
a Brněnsku. Podle stručných snímků k tomu ale nedošlo. Bylo však patrné, že se později systém rozpadl a zůstaly jen
jeho fragmenty v oblasti čáry fronty, kde se i během pozdních odpoledních hodin a večera další bouřky vyvíjely. Tyto bouřky
vznikaly místně a právě v důsledku překonání bariéry stabilního zvrstvení v mezní vrstvě atmosféry. Po odeznění počátečního
impulsu tyto bouřky rychle zanikaly, měly tedy spíše charakter krátkodobých bouřek z přehřátí (pulse storms).
Napsáno:
9.června 2004, 21:10