Bouřlivé počasí na začátku července 2001
Už ráno 7. července bylo zřejmé, že tento den je zvláště rizikovým pro vznik silných bouřek a s nimi souvisejícími přívalovými srážkami spojenými s krupobitím a prudkými nárazy větru. Meteorologové v Čechách to hodně dopředu očekávali, protože se fronta projevovala svými silnými projevy zejména ve Francii (zvláště na severu), kde způsobila veliké škody, i na životech. V Německu se také v noci 6. července objevily nějaké bouřky. Očekávaly se silné bouřky s přívalovými srážkami, kdy se u nás předpokládalo, že může na některých místech napadnout až 80 milimetrů srážek a vítr by v nárazech před frontou dosahoval i síly vichřice. Kdo ten den sledoval počasí venku (a to určitě bylo dost lidí), tak mohl říci, že se předpověď příliš nelišila od skutečnosti.
První bouřky a silné srážky se začaly objevovat už před třetí hodinou odpolední na jihu a jihozápadě Německa v dvou pásech. Němečtí meteorologové ale původně neočekávali, že by se bouřky mohli objevit i na západě území (dokonce se vyskytly i v severní polovině území).
Od Německa bouřky táhly směrem na severovýchod do naší republiky. Jelikož fronta postupovala velice rychle, tak již před půl šestou byly slyšet první bouřky na Šumavě. Jakmile bouřky přešly naše jižní pohoří, zformovaly se díky orografii reliéfu téměř do dokonalé přímky, ve které se objevovaly nejsilnější nárazy větru, a to zejména na Tachovsku, Chebsku, ale i na jihu území. Největší radiační odrazy oblačnosti se objevovaly severovýchodně od Českých Budějovic (přes 60 dBz), nejsou odtud hlášeny nejsilnější srážky, ale zřejmě zde padaly kroupy v největším množství. Podle posledních zpráv ale na Českobudějovicku a Českokrumlovsku byly silné nárazy větru, které způsobily určité škody, zejména na telegrafních vedeních. V této době (situaci zobrazuje levný obrázek nahoře) se zejména na Chebsku objevovaly ten den nejsilnější bouřky, co do počtu blesků (celkově je možné je ale považovat spíš za mírné). V postupu směrem k severovýchodu se čelo fronty v západní části území začalo pohybovat směrem k severu a tím měnilo směr svého postupu, proto na Moravě později nebyly bouřky zdaleka tak zajímavé.
Jak ukazuje druhý obrázek nahoře vpravo (situace z 22:30h), bouřky v této době dosáhly východní Německo, zejména oblast Drážďan. Zde pak byly srážky hodně intenzívní, ale hlavně dosáhly bouřky největší intenzity z celého dne (byly jednu chvíli silné). Na zesílení těchto bouřek může zřejmě nálevkovitý efekt typický pro oblast severního Děčinska, který byl zřejmě přičinou.
Na obrázcích je také patrné rozložení teplot před a za studenou frontou. Zatímco před frontou v Čechách dosahovaly teploty pozdě odpoledne již skoro 28/30°C, touto dobou již za studenou frontou v Německu nepřesahovaly na některých místech ani 15°C. Chvíli se dokonce zdálo podle vývoje radarových měření, že se bouřky téměř vyhnou oblasti Chomutovska a Mostecka, ale i zde pak mírné bouřky byly. Skutečností je ale to, že bouřky téměř nedosáhly na Moravu, což je v ČR dost neobvyklé (na Moravě je bouřek často více než na západě, zřejmý vliv hornatých západních hranic).
Srážky, které se na území Čech vyskytly, byly většinou dešťové a v souvislosti s přechodem fronty pak vypadávaly kroupy velikosti obvykle 1 cm, někde i více. Zatím nebylo hlášeno pozorování tornáda, i když by se na této frontě mohlo vyskytnout.
Za frontou se v noci vytvořilo ještě pásmo deště, ve kterém se ojediněle vyskytovaly ještě nějaké blesky (skupinově). Fascinující na této frontě bylo čelo fronty, kdy se před čelem pod vlivem přibližujících se kumulonimbů zdvihalo do země ohromné množství prachových částic, které zbarvovaly někdy podoblačnou vrstvu až dočerna. Na některých místech Čech bylo před frontou patrné pásmo húlav. Meteorologové očekávali na některých místech až 80 mm srážek, zdaleka ale tolik srážek nikde nespadlo. Nejvíce srážek bylo na severozápadě Čech, kde dosáhly někdy až 40 mm, jinak v průměru v Čechách napadlo 20 mm srážek za poměrně krátkou dobu.
Co se týče ničivých projevů náhlé změny počasí na frontě, v Čechách nebyly zdaleka díky slabším bouřkám hlášeny výrazné materiální škody, nedošlo k obětem na životech, většinou šlo o padající stromy, slabé polomy v lesích a srážky nebyly zdaleka tak významné, jak meteorologové očekávali. Celkově v Čechách došlo ke dvěma nehodám vlaků, při kterých bylo zraněno menší množství lidí lehce. Krátkodobé vichřice trhaly v kempech stany, vzduchem někde létaly utrhlé malé větve, které ničily parkující auta a způsobovaly malé škody. Celkově škody v Čechách zřejmě nepřesáhly ani 15 milionů korun (podle odhadu z 9.7.2001 asi 11 mil. Kč). Nejsilnější náraz větru těsně před bouřkou také nebyl vůbec moc silný a vyskytnul se na Liberecku. Šlo pouze o 83 km/h. Ve skutečnosti však určitě při přechodu fronty přes Šumavu dosáhly nárazy i 100 km/h. Co se týče Německa, tak právě u hranic na Děčínsku (v Elbsandstein) dosáhl náraz větru 115 km/h. Zde však jde o to, že vítr zde mezi horami proudí v nižších zeměpisných šířkách a vítr se zrychluje výrazně.
Z a h r a n i č í : Prudké bouře a velmi silný vítr si o víkendu vyžádaly čtyři lidské životy v Německu a způsobily smrt jednoho člověka v Rakousku. Ve Francii musilo být v noci na neděli kvůli záplavám evakuováno několik set lidí. Už 6. července byla zpráva ze Štrasburku, kde zahynulo při úderu blesku do stromu nejméně 11 lidí a asi 90 jich bylo zraněno. Přesto však největší a nejintenzívnější projevy bouřek byly v severní Itálii. Tyto projevy se pak ale nedají vůbec srovnávat s těmi, které jsme zažily v Čechách. V Itálii se totiž v souvislosti s bouřkovými oblaky vyskytovalo několik slabých tornád (?), které způsobovaly velké škody, vytrhávaly stromy ze země i s kořeny, trhaly střechy ze stromů apod. Navíc při blesku blesku v Miláně bylo zraněno 50 lidí.
