V průběhu tohoto roku se již na několika místech České republiky objevily i intenzívní bouřky, avšak bouře, která se přehnala 8. července 2004 značně svou intenzitou překročila všechny letošní, zejména to platilo v západních a severozápadních Čechách.
Zajímavé také bylo, že to bylo letos snad poprvé, kdy byly předpovědi počasí velmi přesné a úspěšné, a to platilo hned v mnoha zemích najednou. Žádná z předpovědí se neodlišovala příliš od skutečnosti, i ty české byly téměř dokonalé.
Popíši tedy nejdříve synoptickou situaci předcházející výskytu bouřek. Co se týče tlakového pole, při zemi i ve vyšších hladinách byla velmi podobná. V oblasti britských ostrovů se soustředila oblast nízkého tlaku vzduchu, která den předtím přinesla na jih Anglie vichřici a 100 000 domácnostem způsobila výpadek elektřiny. Nízký tlak byl v této oblasti i ve vyšších hladinách a podél této oblasti se sunul k východu silný jet-stream, který na toto období byl až neuvěřitelně významný. Rychlost větru uvnitř jet-streamu dosahovala přibližně 60 m/s, což je normální spíše v zimním období. Dokonce i lokalizace oblasti nízkého tlaku vzduchu by měla být o nějakých alespoň 500 km více severně, aby to trochu připomínalo červencové rozložení tlaku vzduchu v atmosféře. Tato situace přetrvává už dlouho a je to hlavním důvodem, proč máme letos tak chladné a deštivé léto. Tlaková níže nad Británií přinášela teplý a vlhký vzduch ze Středomoří, proto se zde v ČR zvyšovaly teploty až k 28°C, což je toto léto zatím skoro nejvíce. Teploty až kolem 31°C, které se předpovídaly, se nakonec nevyskytly. Mezi Pyrenejským poloostrovem a Dánskem se táhla zvlněná studená fronta.
Studená fronta se postupně a poměrně pomalu sunula k východu a přinesla významné bouřky už den před 8.7. do jihozápadní části Německa, kam přinesla silné krupobití. V této oblasti bylo silně instabilní zvrstvení vzduchu, hodnoty CAPE často přesahovaly 2000 J/kg.Osmého července se studená fronta v dopoledních hodinách projevila vývojem bouřek v centrálním Německu, kam přinesla už i v těchto brzkých hodinách poměrně významné bouřky. Odpoledne se v jižní i centrální části Německa vytvořila rozsáhlejší oblast bouřkové oblačnosti, která se dále vyvíjela a měla podstatný vliv pro vývoj bouřkové činnosti v Čechách. Tato oblast se pohybovala směrem k severovýchodu. První bouřky na českém území se vyskytly na západě republiky kolem půl šesté. Bouřkový systém však přišel později. Konkrétně až kolem sedmé hodiny dorazil do západních Čech celý bouřkový systém, který se do té doby začal přetvářet v mezoměřítkový konvektivní systém (MCS). Po sedmé hodině se v tomto systému začaly projevovat nejsilnější bouřky. Přinášely krupobití a silné nárazy větru, které způsobovaly škody. Zejména v Kladrubech byl vítr velmi silný a vyvracel celé stromy, tj. rychlost větru zřejmě přesáhla alespoň 120 km/h a vývraty stromů zřejmě byly podpořeny silným promočením půdy. Dá se říci, že v oblasti nejzápadnějších Čech byla bouře nejsilnější a postupně při postupu na východ poněkud slábla, i když pomalu. Málokdo východněji od této oblasti ČR by tomu však věřil, protože systém byl opravdu velmi silný i v pozdějších hodinách.
Co se týče srážek v bouřkovém systému, ty dosahovaly největší intenzity zřejmě jen v severozápadních a západních Čechách. Zde na mnoha místech určitě napršelo 50 mm srážek, jak pravila předpověď. Intenzita deště byla obrovská, osobně jsem ještě nikdy neviděl tak silný déšť. Odhaduji podle svého pozorování na Mostecku, že v ojedinělých chvilkách lilo intenzitou až 100 mm/h, v západních Čechách podle zpráv možná i silněji (snad až 150 mm/h). V průměru během přibližně deseti minut nejintenzívnějšího spadu deště určitě pršelo intenzitou až 60-70 mm/h. Byly vidět velmi dobře svazce deště hnaného větrem, bouře spíše připomínala tropickou bouři než bouřku mírných zeměpisných šířek. Vše bylo doprovázeno nejen silným větrem, který v průměru vál asi 15-20 m/s, ale také silnými výboji. Počet blesků v systému byl závratný. Odhad ČHMÚ mluví o 50000 blescích na území ČR v průběhu celé doby trvání bouře, údaje z měřiče blesků firmy Siemens ukazoval v nejintenzívnějším stadiu až 86000 blesků za dvě hodiny pro rozsáhlejší území Čech, Německa atd. (Aktualizace: Počet blesků podle počítadla byl nakonec v ČR výrazně vyšší, více jak 100 000) Rozhodně jsem nikdy neviděl tak elektricky aktivní bouřkový systém. Tento systém při svém postupu severovýchodním směrem slábl, jen severněji od Krušných hor v Německu spíše ještě trochu intenzivněl. Pro další oblasti ČR byl systém taky poměrně silný, ale už nedosáhl zdaleka intenzity, která byla patrná v západních Čechách a kroupy a velmi silné nárazy větru už asi nebyly zaznamenávány.
Pokud jde o bližší pohled na podmínky, které vedly k vývoji bouřek, dá se říci, že byly až nezvykle příznivé pro vývoj systému MCS. V oblasti severozápadních Čech vládly nejlepší podmínky pro vývoj bouře. Nakonec se ale bouřkový systém začal vyvíjel v oblasti Německa až na frontě a v důsledku tohoto vývoje se nemohly úplně prosadit skvělé a zřejmě ještě o něco lepší podmínky pro vývoj bouře v severozápadních Čechách. Ve sledované oblasti se v důsledku silného tryskového proudění zdál být nejvýznamnějším faktorem pro vývoj bouřkového systému velmi silný vertikální střih větru. Zatímco při zemi vál vítr v důsledku silného vyvíjejího se horizontálního tlakového gradientu před bouří z východního směru, ve výšce to byl naopak silný vítr ovlivněný jet-streamem a dosahoval i více jak 35 m/s. Střih větru ve výšce 0-1 km dosahoval 10-15 m/s. To vše doprovázely skvělé hodnoty helicity SREH. Ty byly výrazně větší než je ve zdejší oblasti zvykem v letním období a dosáhly až 250-400 m2/s2. Tyto podmínky současně s velmi silnou instabilitou by splňovaly mezní podmínky pro předpověď supercel s mezocyklónami a tornády alespoň kategorie 2 podle Fujity. Nevím ale, jestli v ČR vůbec existuje nějaká praktická aplikace předpovědi tornád, i když mě to zajímá. Jednou jsem se na to u ČHMÚ ptal, ale nedostal jsem odpověď. Hádal bych tedy, že se tímto prozatím asi nikdo nezabývá a že asi zrovna nenašli člověka, který by na to odpověděl. Škoda, v některých evropských zemích už prý existují první známky aplikace těchto předpovědí po vzoru USA. Ale vraťme se blíže k popisované situaci. Zvrstvení vzduchu zdaleka nebylo tak instabilní, jak by mohlo být. Hodnoty CAPE dosáhly někde maximálně 1500 J/kg, v průměru však sotva přesahovaly 500 J/kg. Je poměrně zajímavé (ale známé), že i tak málo významná instabilita dokáže ve spojení s výbornými střihovými podmínkami vytvořit tak silný bouřkový systém. Navíc v oblasti Čech vládla silná inhibice bránící vývoji bouřek přirozeným způsobem už před frontou, hodnoty CIN dosahovaly i díky teplotní inverzi hodnot okolo (-50)-(-150) J/kg. Přesto podle mého názoru by tato bariéra mohla být v některém místě ČR při silné insolaci překonána a v důsledku více dostupné potenciální energie by vedla k vývoji LP nebo klasické supercely. Nedošlo k tomu zřejmě z důvodu, že se z předchozích bouřek ve Francii apod. nad naším územím vyskytovaly zbytky vyšší a střední oblačnosti, která bránila silnějšímu ohřívání vzduchu. S tím některé předpovědi počítaly, zdejší asi ne, protože předpovídaly teploty až 31°C. Druhým faktorem bránícím samovolnému vývoji bouře před frontou byl značný přesah oblačnosti bouřkového systému na východ. To je ale běžný jev během vývoje MCS systému.
Jak to tedy ohodnotit? Bouře byla velmi silná, zřejmě jedna z nejsilnějších za pár posledních let. Každopádně mohla být při splnění některých dalších předpokladů, o kterých jsem psal, ještě výraznější, pokud by došlo k vývoji right-moving supercely v důsledku insolace před frontou. Takováto bouřka by asi vstoupila do historie, neboť takových bouřek je jen několik za pár desítek let. Naopak ještě hrozila situace, kdy by se významné bouřky u nás ani vyskytnout nemusely. To se částečně projevilo chaotickým měněním předpovědí počasí den před bouří a určitě se pár meteorologům značně ulevilo, když se nakonec v ČR během dne oteplilo alespoň na 25°C. Pokud by bylo střední oblačnosti z předcházejících bouřek více a nevytvořil by se dostatečný horiz. teplotní gradient v oblasti fronty, pak by se celá situace mohla zhroutit do vývoje běžné studené fronty druhého druhu s deštěm a slabými bouřkami a přeháňkami na čele fronty, což by postavilo upozornění ČHMÚ do stavu hodně nepřesné informace. Pokud se někdo zabývá předpovědí bouřek, moc dobře ví, jak malý krůček stačí k totálnímu rozboření i dobře míněné a informované předpovědi, i kdyby byly vytvářeny moderními přístupy známými především z USA.
Napsáno:
8.července 2004, 22:03
Aktualizace: 10.července 18h - oprava data a doplnění k počtu blesků v ČR