Bouřková fronta 3.srpna 2001 ve východních Čechách




     Co nejdříve říci k předpovědi? 2 dny před tímto dnem se ještě očekávaly bouřky s kroupami, které se budou vyskytovat v Čechách a na Moravu nezasáhnou. Nakonec zasáhly především východní Čechy a Moravu. Tak se to ale dost často stává, neboť šlo o poměrně komplikovanou studenou zvlněnou frontu.

     Proč bylo zakreslení fronty do mapy složitější? Důvodem byla hlavně skutečnost, že teploty se měnili v oblasti fronty poměrně pomalu (malý horizontální teplotní gradient) a nebýt ohřání povrchu země od Slunce v odpoledních hodinách zejména ve středních a východních Čechách, teploty ráno by téměř nenasvědčovaly, že se zde profiluje výraznější fronta. Samotná fronta byla poměrně západněji, než se zakreslovala na synoptické mapě, a to proto, že při postupu fronty směrem k východu předstihla frontu její vyšší a střední oblačnost, která bráněním slunečnímu záření deformovala teplotní pole v Čechách, takže se původně nezdálo a meteorology mátlo, že by fronta vůbec mohla mít tak silné projevy, které se původně očekávaly. To je taky jeden ze způsobů, jak se může studená fronta v oblasti střední Evropy rozpadat, popř. v některých případech i měnit na studenou frontu 1. druhu či teplou vlnu na st.frontě. To bylo navíc příčinou, že v Čechách nedošlo k silnější insolaci (ohřátí povrchu) jako na Moravě. V Čechách odpoledne teploty stěží přesahovaly 25°C (na západě i sotva 20°C), kdežto na Moravě se díky dostatku slunečního záření teploty vyšplhaly i přes 30°C, a to na některých místech i výrazně. V každém případě původní předpoklad, že v Čechách i na Moravě bude 31/35°C se vůbec nenaplnil. A jak to u studených front bývá, vyšší teploty před frontou znamenají silnější projevy (trochu zjednodušeno, ale hrubě se to dá snad říci). Proto se zejména v západních a severozápadních (částečně i středních Čechách) Čechách nic významného neudálo, dokonce zde nebyly ani bouřky (jako například v Mostě, kde bydlím).

     Nepočítáme-li slabší srážky mezi 10. a 12. hodinou v oblasti středních a částečně i východních Čech, které měli dost významný vliv pro vznik bouřek ve východních Čechách, protože zvýšily absolutní vlhkost přízemního vzduchu a usnadnily tvorbu bouřek v odpoledních hodinách (zvýšili pocit dusna), vlastní bouřky na studené frontě začaly vznikat až v půl páté odpoledne. Zpočátku to byla jedna rychle se vytvořivší mírná bouřka u Tábora. Ta přinesla už velmi intenzívní srážky v Táboře a severovýchodně od Tábora. Bouřky, které se dále vytvořily měli všechny typický tah na severovýchod. Tato "táborská bouřka" kolem 19.hodiny přinesla zřejmě krupobití v oblasti Chrudimska (?). Tato bouřka se potom rozpadla už před Orlickými horami. V této době ale už od jihozápadu přicházely další shluk bouřek, které ten den způsobily největší škody v oblasti v pásu od Českých Budějovic až hrubým směrem k Orlickým horám (avšak i jinde ve východních Čechách i na Moravě). Kolem 8h večer pak byla bouřková fronta nejlépe vyprofilovaná. Pak se bouřky rozlily do jedné velké oblasti (připomínaly typický bouřkový koláč pozorovatelný Meteosatem ve viditelném oboru spektra) a po 21.hodině a před 22.hodinou začala tato oblast produkovat nejvíce blesků, zřejmě pak hlavně rozvětvených mezi oblaky. Tato bouřková oblast se pak přesouvala na Moravu, kde vytrvala i do brzkých ranních hodin (bouřky ukončily svou činnost až kolem 4.hodiny ranní na jihu a jihovýchodě Polska). Následující obrázek znázorňuje velmi hrubě situaci:







     V noci pak byly ještě na západě republiky slabé přeháňky advekčního typu. Vůbec na západě republiky se nevyskytly bouřky, ale objevovala se zde oblačnost As,Ac,Cb Nsgen a Ns Cbgen a nižší St a Sc a s touto oblačností byly spojeny slabé přeháňky nebo déšť. Co se týče počasí v Německu, zde se také za studenou frontou objevivovaly slabé bouřky a přeháňky. Za touto studenou frontou, která nás tento den přešla, se vytvořila další podružná studená fronta, která nás může ovlivnit i ojedinělými bouřkami.


     Co se týče škod, ty byly tento den obrovské, přesahující snad i 20 mil. Kč. V oblasti Holešova se prý objevilo dokonce i tornádo, zda to je pravda, to potvrdí nebo vyvrátí analýza dalších dnů. To však nebylo úplně všechno. Kromě možného tornáda se vyskytly kroupy o velikosti 5 cm, což jsou tedy už obrovské kroupy typické pro supercelární bouře. Supercelu však již připomínal radarový snímek z 23.hodiny noční, kdy se pás bouřek (multicelárních) přetvořil na symetrickou kruhovou bouřkovou oblast (na snímku dole). Jelikož však neměla oblačnost typickou strukturu charakteristickou pro supercelu (hlavně vůbec nevyvinutá jihozápadní část oblasti), nedá se usuzovat, že by šlo o supercelu (v nejlepším případě o mezocyklonu v oblasti východních Čech). Přesto je to velice zajímavý snímek, na kterém je patrný vliv celé oblasti i na počasí v západních Čechách (nízký tlak v bouřkové oblasti).



     Byl bych velice rád, kdybyste mi v případě, že jste pozorovali počasí tohoto dne, mi krátce napsali. Taky bych rád uvítal názor nějakého odborníka meteorologa na můj popis, ve kterém můžou být nějaké nedostatky.


Napsáno:    14:11:00, 4.srpna 2001. Aktualizováno 13:37:09, 7.srpna 2001.