Četné první červnové bouřky (5.-6.června 2003)

     Bouřky, které se očekávaly v těchto dnech, měly být silné a měly takté přinést ojedinělé přívalové sráky a krupobití. Ačkoliv se očekávala určitá monost, e dojde k vytvoření rozsáhlé bouřkové oblasti charakteru MCS (Mesoscale Convective System), nakonec měly bouřky spíe charakter četných "bouřek z tepla", které se časem měnily na mnohobuněčné bouřky, i kdy příčinou jejich vzniku měla být hlavně zvlněná studená fronta, která se pohybovala přes nae území k východu.

     Vydal jsem na tento den výstrahu, její úspěnost ale byla dost pochybná. Zatím asi nejhorí, kterou jsem kdy vydal na těchto stránkách :-( Částečně také proto, e jsem neměl potřebné údaje k tomu, abych svou předpověď dokázal obhájit (odpadl pro mé předpovědi nejdůleitějí zdroj informací), a tak jsem se spíe nechal ovlivnit jinými předpověďmi (co obyčejně nemám ve zvyku).

     První bouřky se tento den (5.6.2003) vyskytly v oblasti umavy, stejně jako den předtím, co byl taky důvod, proč jsem to očekával. Brzy poté se ale bouřky začaly vyskytovat i v jiných horských oblastech, tj. z orografických důvodů. Tyto bouřky zdaleka nebyly slabé, ale přesto neprodukovaly nějaké rozsáhlé přívalové sráky, jak se původně očekávalo. Později se zvyováním teplot během dne se bouřky začaly tvořit i jinde na území ČR. Obecně jejich základním znakem byl spí výskyt místních ojedinělých přívalových sráek zatímco nedaleko od těchto oblastí u bouřky neprodukovaly ádný dé. Proto na mnoha místech ani neprelo, zatímco jinde se vyskytla lokální zatopení.

     Teď si popíeme situaci. Západně od České republiky se nalézala slábnoucí zvlněná studená fronta, do střední Evropy se dostával ten nejteplejí a zároveň vlhký vzduch z jiních směrů, co je obvykle ideální pro vznik bouřek. Taková vzduchová hmota byla velice instabilní, hodnoty CAPE dosahovaly běně hodnot okolo 1000-1500 J.kg^-1, co je poměrně hodně. Střih větru byl značný jen v oblasti středního a východního Německa, v oblasti Čech vak u byl úplně nevýznamný (BRNSHR hodnoty maximálně 10, BRN asi 100-150), co také podmiňovalo vznik multicelárních bouřek. Zajímavé ale bylo, e první kumulonimby vznikaly obvykle jen z jednoho výstupného proudu, často se začaly rychle rozpadat a produkovat místní přeháňky, čím končil jejich vývoj, ani by to podnítilo vznik dalích bouřkových buněk. Takový charakter mají jen bouřky z tepla. Později odpoledne u vznikaly typické mnohobuněčné bouřky, víceméně chaoticky rozmístěné na větině území ČR, zejména ale pak ve středních Čechách, Královéhradeckém kraji a později i v jiních Čechách (viz obrázek).

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

Jejich tah byl absolutně nevýznamný, často zůstávaly na stejném místě po delí dobu, rozpadly se, zatímco jinde vznikaly dalí bouřkové buňky.

V Německu byla situace výrazně lepí pro vznik organizovaných bouřek. Proto v oblasti středního Německa se začaly tvořit rozsáhlejí ale ani ne o tolik silnějí bouřky, doprovázené vak silnými deti na větí ploe území. Nejvíc zasáhly tamní bouřky Sasko, Sasko-Anhaltsko a Branderbursko v pozdních večerních a nočních hodinách. Takové bouřky jsem ale očekával původně u nás.

V dalích dnech se očekává dalí vlna bouřek, po přechodném ochlazení se očekává dalí nástup veder, teploty se nyní očekávají v průběhu dalího týdne a v okolí 30-35'C. Dá se čekat, e taková vedra musí skončit dalími bouřkami. Uvidíme.