Vlivy globálního oteplování na život člověka a další hypotézy o vývoji klimatu

     Musíte uznat, že tyto efekty jsou jen ty nejhlavnější, můžeme vymyslet dalších nejméně 20 vlivů na lidský život, zejména na jeho moderní stránky, jako je třeba práce apod. Nechám na čtenáři, aby si domyslel některé další.


     Zvedání hladiny moře je jistě velký problém pro nemalou část populace. Můžeme říci, že nejvíce ohroženi jsou obyvatelé ostrovů, kteří můžou v průběhu desítek let (i v kratší době) přijít o svá bydliště. Tyto důsledky však považuju o ostrovních států (např. Kiribati, Malediny, Marshallovy ostrovy) za katastrofické a obyvatelé, kteří se nemůžou evakuovat do jiných oblastí, budou muset se s tímto důsledkem globálního oteplování smířit a adaptovat se na život "nad vodou". Těchto států je ale velice málo. Pro převážnou většinu postižených obyvatel bude postačovat evakuace do oblastí, kde je voda ohrožovat nebude. Podívame-li se na svět, největší katastrofu můžeme jistojistě očekávat v oblasti Bangladéše, kde se velmi velká část území s hustě obývanými oblastmi téměř každoročně potýká s povodněmi, zde zvláště při dopadech monzunů a tropických cyklón (tajfunů). Zde je každá rada těžká. Obrovské množsví obyvatel Bangladéše bude postupovat směrem na sever a zde pak vznikne oblast s abnormálně zalidněnou populací. Těžko totiž bez pomoci jiných států ("s kapitálem") je možné v této oblasti vytvářet podobné důmyslné konstrukce, které můžeme vidět v Nizozemí. Jen jako zajímavost, představte si, že před 180 000 lety na konci poslední doby ledové byla hladina moře asi 100 metrů před nynějším stavem. A ledovců, které můžou roztávat máme stále dost a dost. Podle IPCC by se hladina moří mohla zvýšit do r. 2030 jen asi o 15 cm a do konce století asi o dalších 50 cm. To se nezdá dost, ale pro postižené státy je to hodně veliká rána. Je nutné podotknout, že IPCC tento odhad staví podle vývoje "dále jako doposud". Důležité je taky si uvědomit, že toto je jen průměrné zvýšení hladiny moří. Lokálně můžou být tato zvýšení daleko větší nebo menší, a to dokonce několikrát. To ovlivňují další faktory, mezi které patří např. rozpínání vody nebo nasákavost půd. Obecně platí, že voda s vyššími teplotami se rozpíná více než chladnější. Nasákavostí půd se rozumí efekt, kdy vlhká půda začíná sama svou hmotností sesedávat, proto se bude pro lidi jevit zvýšení hladiny o trochu více. Díky tomuto efektu by pak mohla např. v Bangladéši hladina zvyšovat až čtyřikrát více, tj. o 2 metry do r.2100.

    Také velkým problémem při zaplavení oblastí je vliv na zemědělství a rybolov. Je sice pravda, že se vlhkost počasí směrem od pobřeží moře bude snižovat pomaleji, což přinese rozšiřování zemědělství i do původně např. semiaridních oblastí, ale to je jen celkem málo významný účinek. Daleko důležitější při stále stoupající poptávce po rybím mase je právě rybolov. Umíte si představit, co se stane s původními oblastmi hojného počtu ryb, až moře "spláchne" zemi u pobřeží s intenzívním "moderním" zemědělstvím, ve kterém se používají pesticidy nebo jiné škodlivé látky. Ryby nejsou "ropáci", proto budou hynout a stěhovat se dále od pobřeží, bude-li to ale možné, protože často ryby "utíkají" k pobřeží v důsledku vzniku teplých bazénů vody např. nad tropickým oceánem. Je tedy nutné hodně předvídat a pečlivé plánování lidských aktivit v postižených oblastech může do velké míry účinky globálního oteplování snížit.

    Pokud bych chtěl ještě více postrašit, vůbec jsme se nezmínili o vlivu zvedání mořských hladin na zásobárny podzemní sladké vody a je asi jasné, že voda bývá v některých oblastech nedostatková. Zničení podzemních vod mořem je zřejmé. Na druhou stranu je třeba ale říci, že u moří tyto problémy nejsou tak časté. V některých případech, kde má voda hodnotu zlata, bude muset být používáno v budoucnosti odsolování mořské vody jako alternativní zdroj. V aridních a semiaridních oblastech bez významných zdrojů podzemní vody budou potíže přetrvávat dále. V dlouhodobějším horizontu se zdá být efektivní při celosvětovém nedostatku vody "rozrubání" Antaktidy. Zde se totiž v delším období očekává zvýšení srážek, kupodivu v důsledku oteplení Země.

     Nedostatek vody v důsledku zvedání mořských hladin však je jen nicotná věc proti tomu, jak člověk těží vodu pro rozvoj průmyslu a zemědělství, a také pro komunální potřeby. Zde je dlouhodobě pozorovatelná činnost, kdy se zásoby podzemních vod vyčerpávají několikrát rychleji, než se opět doplňují průsakem dešťových a sněhových srážek, či táním povrchových ledovců apod. Stejné chování se týká i těžby přírodního bohatství, nerostů, uhlí, železné rudy atd. Všechny tyto zásahy do přírody se nám budou velmi těžko řešit a budeme jich určitě někdy hodně litovat. Voda se bude stávat v průběhu času vzácnou komoditou a lze očekávat konflikty v jejich přerozdělování, protože většinu zdrojů vody nelze rozdělit podle hranic zemí. A tak několik zemí musí využívat stejné povodi a stejné zdroje podzemní vody a voda se v těchto případech stává zdrojem konfliktů, protože bez vody se nedá hovořit o rozvoji ekonomiky. Ani zvyšování množství ročních srážek tento problém v některých oblastech nevyřeší. Dokonce se může stát, že některé země ve vzdálené budoucnosti budou zadržovat většinu dešťových srážek do obrovských rezervoárů, aby vůbec získaly nějakou vodu. Toto opatření člověka může opět vytvářet další negativní jevy, tím je zvyšování aridity povrchu, a tak se daná země bude ochuzovat i o ty dešťové srážky, které se snaží tak usilovně soustřeďovat. Desertifikace území je noční můrou států s nedostatkem vody.

     Vůbec nezanedbatelný jev, který se ve světě objevuje je zvyšování příjmů vody v řekách na úkor jiných států. To je však velmi těžké dokázat a jako příklad nemusíme chodit až tak daleko. Zůstaneme u nás. Vyslovím asi velmi odvážnou myšlenku, když řeknu, že např. naše republika se podílí a částečně způsobuje zmenšené množství srážek na Ukrajině či v jiných územích východně od našich hranic. Vláha přicházející od Atlantiku převážně v zonálním proudění se u nás vyprší a voda zadržená lesy stéká v melioracích do vodních přehrad, kde se využívá např. k pohonu vodních elektráren nebo jiným účelům. Z našich lesů se pak vypaří méně vláhy, která nestačí zásobovat státy východněji tolik, co v minulosti. Tento jev zřejmě nebude vůbec tak zanedbatelný, jak se může na první pohled zdát. Meliorace a např. odlesňování je přirozenou lidskou činností, a to téměř ve všech státech v západní a střední Evropě. Ještě více se to může projevovat v zimě, kdy v oblasti Kazachstánu díky menším srážkovým úhrnům je vzduch sušší v přízemních vrstvách a v důsledku toho v anticyklonálních situacích dochází ke zvýšenému vyzařování povrchu a ranní teploty klesají hluboko i pod -20°C. Zajímal by mě vývoj průměrných měsíčních nejnižších ranních teplot v Kazachstánu za posledních 100 let, abych si mohl tuto myšlenku alespoň trochu potvrdit nebo vyvrátit. Skutečně bychom pak při podrobném promýšlení vzájemných vztahů mezi chováním počasí bez vlivu člověka a s vlivem člověka došly k některým zajímavým závěrům. Protože však nelze zatím něco takového dokázat, není to a v nejbližší době nebude předmětem nějakých jednání o odškodňování, nejspíš proto, že se nikomu nechce a taky navíc při prvních takových odškodňováních by se ozvaly desítky jiných států, které by se hlásily o svá "práva na počasí jako v době, kdy bylo všechno normální a nic nikomu nechybělo (alias jako za zlatých časů)". Tohle berte jako takové mírné odbočení od tématu, nejspíš v těchto případech nepůjde ani tak o politiku, jako spíše o etiku a zodpovědnost často vyspělých zemí. Na místě by snad byl jakýsi "sociální kapitalismus".

     Desertifikace a povodně jsou obrácené strany jedné mince. Desertifikace se objevuje v aridních oblastech, kde díky nějaké příčině nadále klesá množství srážek nebo se vyskytují jen ojediněle, zato ale často v prudkých lijácích. Celých 40% zemského povrchu právě zahrnují aridní a semiaridní oblasti. V těchto krajích pak dochází k erozi půdy, odrůstá vegetace apod. Kromě nižšího úhrnu srážek pak ještě druhým hlavním faktorem vzniknu desertifikace je zase ten člověk. Ten v důsledku uspokojení zvýšené poptávky po potravinách nebo z ekonomických či politických důvodů nadměrně užívá půdu a v důsledku sucha pak neumí původní stav půdy obnovit. Je též zajímavé, že větší plocha pouští v konečném důsledku může způsobovat i snižování teplot ve spodní atmosféře. Pouštní povrch se během dne rychle prohřívá a v důsledku toho se vytváří silné výstupné pohyby vzduchu a turbulence, která do výšky vynáší obrovské množství písku, které tlumí příkon sluneční energie a zadržuje teplo při zemi (skleníkový efekt). Určitý vliv písku existuje i při tvorbě kondenzačních jader. Sucha v semiaridních oblastech jsou každým rokem katastrofálnější, jedním důvodem jsou větší tropické teploty, druhým pak to, že se v těchto oblastech soustřeďuje více lidí než v minulosti (růst obyvatelstva), proto jsou škody větší. Sucha jsou též větší v oblastech, kde se odlesňuje, protože lesy přirozeně zvyšují výpar vodní páry a také jsou charakteristické menší odrazivostí. Vliv odrazivosti povrchu, nerovnosti povrchu a množství vodní páry na podněcování konvekce je obecně známý.

      Jakpak to ale máme s povodněmi, s tak aktuálním tématem pro dnešní dobu a Evropu? Kdyby někdo před 10 lety řekl, že budou někdy v ČR povodně, tak by tomu asi těžko věřil, a přesto je tu v posledních letech máme. Co je jejich příčinou? Globální oteplování? Činnost Slunce? Zřejmě právě Slunce, naše mateřská hvězda, bude mít k maritimnímu počasí v posledních letech co říci. Jedni tvrdí, že příčinou povodňových situací může být vyskyt slunečních skrvn a magnetických bouří na Slunci. Osobně se mi zdá, že souvislosti se změnami intenzity sluneční aktivity existují, jsou ale jen krátkodobé. Zmiňuji zde právě údobí přibližně 11 let, ve kterých dochází ke zvýšenému růstu srážkové činnosti. Tyto jevy určitě můžou mít značný vliv na srážkové úhrny, ale rozhodně nelze jimi vysvětlit všechny změny podnebí. Opomeneme-li ještě velmi dlouhodobé jevy jako např. změna sklonu osy zemské rotace apod., jako nejlepší vysvětlení, i když asi nejméně prozkoumané je vysvětlení v článku Ladislava Metelky. Ten zmiňuje teorii, ve které se těžiště naší sluneční soustavy nevyskytuje přesně v pozici Slunce, ale téměř vždy mimo něj.Změny charakteru trajektorie Slunce kolem těžiště sluneční soustavy údajně mohou souviset se změnami rotační periody Slunce a tím i s jeho aktivitou. Sluneční aktivita by tedy měla podle této teorie dlouhodobě kolísat, zhruba podle míry uspořádanosti pohybu Slunce kolem těžiště sluneční soustavy. Myslím si, že tato teorie by mohla, i když o ní nevím podrobnosti, víceméně vysvětlit nějaké doby ledové. Takzvané pluviály by pak našly lepší, inteligentnější vysvětlení. Je nutné však k tomu dodat, že nejde vždy jen o vliv slunečního záření na zvyšování nebo snižování srážek a teplot, působí zde ještě hodně jiných faktorů (např. konzervativní oceán apod.), celkově si ale myslím, že tato teorie by mohla vysvětlit větší část problému s povodněmi, obdobími sucha apod. v dlouhodobém horizontu. Nechám na čtenáři, ať si udělá svůj obrázek. Jen podle předpokladů na příštích padesát let by se mělo výrazněji ochladit (ano ochladit, i když se snažíme planetu co nejvíce zahřát) a mělo by nastat období zvýšeného množství srážek, jak se to už několikrát v tomto tisíciletí stalo. Nezapomínejte, že mluvím o ČR a Evropě, nikoliv o celém světě. Pro ty, co neví, jak se zvýšená intenzita sluneční energie podílí na zvýšeném množství srážek, vysvětluji, že větší záření produkuje větší teplo při zemi, silnou konvekci nebo silnější frontální systémy (před frontou silnější vedra, proto větší gradienty teploty, jedna z podmínek pro frontogenezi). Co se týče změny trajektorie Slunce okolo těžiště sluneční soustavy, ta se bude v dlouhodobějším období měnit v chaotickou. Tyto informace však je potřeba doplnit, proto bych přivítal názory, abych je zde mohl reprodukovat.

      Povodně, katastrofální sucha, vichřice, to vše jsou jevy, které mají značný vliv na zemědělskou činnost. Sucha (a člověk) ničí zemědělskou půdu, povodně (a člověk) také ničí půdu. Vichřice působí rozsáhlé škody zejména v lesním hospodářství. Co se týče podnebí v příštích letech v ČR, zřejmě se budeme pohybovat na okraji těchto dvou extrémů (spíše bych se přiklonil k povodním, ochlazení). IPCC ve své zprávě uvádí, že bude srážek přibývat a teploty budou nadále stoupat. Platí to pro celou planetu. Jelikož účinky extrémního počasí jsou v zemědělství zřejmé a již jsem zde nějaké zmínil, soustřeďme se teď na důsledky škod v zemědělství. Jednoznačný vliv škod v zemědělství můžeme sledovat v produkci obilnin. Ty jsou zvlášť náchylné reagovat negativně i v našich zeměpisných šířkách na zvýšenou vlhkost vzduchu a zejména krupobití dokáže obilí zničit. Předpověď krupobití je velice těžké a je možné jen krátkodobě a téměř není možné se mu nějak bránit, proto se musí najít v budoucnosti řešení. Stejně tak sucho způsobuje zničení polí. Obilniny a jiné plodiny pěstované na polích jsou velmi důležité pro stravování lidí, proto v oblastech s velkými suchy a krupobitími může v rozvojových zemích hrozit i hladomor. Podle některých předpokladů, že se u nás v Evropě výrazně zvýší srážková činnost, se můžeme i v Evropě dočkat nedostatku potravin. Stejné potíže, ne-li výraznější můžou nastat v USA a i jinde ve světě. V USA to souvisí s každoročními obrovskými dlouhotrvajícími vedry, jejichž následkem vznikají velké požáry, které někdy končí úplně až v době, kdy místo deště přijde sněžení (skutečně se to již několikrát v historii USA stalo). Přesto musím vyjádřit v souladu se zprávami IPCC, že zejména ve vyspělých zemích nehrozí v důsledku klimatických změn výrazný nedostatek potravin, a to díky tomu, že se předpokládá, že se zemědělci zaváděním nových technologií do výroby přizpůsobí změně klimatu. To samé ale nejde říci asi o rozvojových zemích, kde se očekává snížení produkce v příštích padesáti letech asi o 10%, takže zde bude hladomor zřejmě v některých lokalitách nadále trvat.

     Asi nejvíce by se dalo povídat o vlivu globálního oteplování na lidský organismus. Vždyť o vlivu počasí a hlavně změn počasí na člověka se zajímá celá jedna vědní disciplína, biometeorologie, resp. bioklimatologie. Nedostatek potravin v důsledku klimatických změn je již nastíněn, ale co se týče běhu počasí, jedním z aspektů, které budou nejspíš ohrožovat lidi v subtropických šířkách je příliv nemocí z tropů, hmyzu apod. jako následek vyšších teplot. To se asi netýká zdaleka Evropy. Častěji ohrožuje lidi i v našich zeměpisných šířkách stres z horka, které se bude vyskytovat častěji a na více místech. Zejména lidé ve městěch jako "ostrovů uzamčeného teplého vzduchu" jsou tímto efektem nejvíce ohroženy. Zde v důsledku zastavěných území dochází k pomalé difúzi vysokých teplot během nočního radiačního vyzařování povrchu nebo se zde vyskytují významné zdroje tepla, např. teplárny apod. Díky tomuto stylu života ve městech se také zejména v zimních obdobích stávají inverze teploty vzduchu nesnesitelné. Snížená schopnost rozptylu znečišťujících příměsí, které produkuje město, stěžuje dýchání a dlouhodobá oblačná pokrývka zvyšuje stres. Zdá se, že však zase nízké teploty neohrožují člověka tolik, co období velkých veder a dusna. Velký šok může u starších občanů způsobit například přechod velmi silné studené fronty s bouřemi, po jejímž přechodu se občané potýkají s termoregulačním systémem organismu. Často se pak vyskytují nachlazení, chřipky apod. Co se týče globální změny podnebí, zdá se, že zdravý člověk je velmi přizpůsobivý a může žít v obrovském rozpětí meteorologických extrémů. Nejvíce ho však ohrožují krátkodobé rychlé změny počasí. Zde lze zejména zmínit vliv čistého nebo znečištěného vzduchu, příkon ultrafialového záření apod. Zdá se, že díky stále nerovnoměrnějšímu ohřívání zemského povrchu budou nadále četnější jevy, při kterých se zostřojí teplotní a tlakové gradienty, které zejména v týlech cyklón můžou v zimním období přinášet studené zimní silné větry, popř. vichřice, které např. při rychlosti větru 15-20 m/s a teplotě -5°C dokáží na člověka v Evropě působit stejně nepříjemně jako počasí v Arktidě. Jako příklad takových situací, které se můžou častěji objevovat v Evropě, slouží tato synoptická mapa z 5.2.1999:





     Při vlivu globálního oteplování se podobné situace objevují už nyní daleko častěji než v minulosti. Ještě před takovými 10 lety se podobné situace objevovaly jednou za 2 až 3 roky, nyní jsou každým rokem. A způsobují značné škody jak pro lidské zdraví, tak na lesy a přírodní ekosystémy (např. listnaté lesy, které se hůře vyrovnávají s nízkými teplotami, které v týlu tlakové níže a nástupem vlivu tlakové výše obvykle nastupují). Zřejmě určitě nelze říci, že by v důsledku neznalosti byly tyto jevy v minulosti přehlíženy nebo jim nebyla dávána taková váha. S globálním oteplováním se totiž nezdá být tak důležitým efektem samotné oteplování, ale hlavně změna rozložení teplot a jejich neuspořádanost. Díky tomu pak jak v létě, tak v zimě dochází k ostré frontogenezi, která ústí v nadbytek srážek a k silným větrným situacím. Jak jsem již zmínil, zdá se dost pravděpodobné, že zde ale převažuje vliv změny intenzity slunečního záření a zvyšování entropie nad čistým efektem globálního oteplování. V žádném případě však neplatí, že zvyšující teploty na Zemi vyrovnávají chaotické jevy v atmosféře, zřejmě je naopak ještě posilují.


      Stejně tak jako člověk, příroda se také musí adaptovat na nové podmínky. Místo toho, aby přírodě ale člověk dal prostor k této adaptaci, všemožně se jí snaží ničit a protože člověk je ovlivňován hlavně přírodou, hází si sám sobě klacky pod nohy a reakce matky přírody jsou obvykle silnější než to, co je způsobilo. Vlastně je zázrak, že nám příroda ještě pořádně nenakopala "píp píp". Zvlášť silně se to projevuje na americkém středozápadě. Zde se voda už teď v důsledku zvyšování teplot a hynutí vegetace (+ požáry) stává nedostatkovou a čerpá se voda podzemní. Oblasti dříve hustě zalesněné se postupem času mění v suché prérie, kde už za chvíli nemůže vzniknout ani požár (už není co hořet). Negativním jevem pak bývá hlavně v zimě silné prochlazování pevniny a v důsledku nepříznivých podmínek na středozápadě USA se někteří lidé stěhují do velkých aglomerací (přelidněných) a stále více tam, kde je ještě co ničit. Zvětšování již tak velkých amerických měst pak má i jiné následky, nejen týkající se změn počasí, ale také ohrožení bezpečnosti obyvatel takovýchto měst. Při propadech studeného vzduchu z Kanady a přílivu tropického vzduchu od jihu se pak díky silné insolaci na prérii tvoří silnější a četnější tornáda, a to zejména v období El Niňa. To se asi ostatně projeví asi za 2-3 roky, kdy se očekává další epizoda El Niňa. Proto se většina klimatologů v Americe slučuje s názorem, že USA čekají silnější projevy počasí (tornáda, hurikány). Proto se snaží vymyslet způsob, jak infikovat oblaky práškem, který oblak "rozpustí" a ten nepřinese pak tak silné srážky nebo krupobití. Těžko říci, co tyto "lidské" zásahy do přírody zase odstartují za katastrofu. Je přece jasné, že např. hurikány přinášejí kolikrát hodně vzácnou vodu do některých krajin, kde normální deště jsou ojedinělým jevem, tím pádem se nemůže obnovovat ani zčásti hladina podzemní vody, sucha beze srážek v těchto oblastech opět zvýší riziko vzniku nových (i když ojedinělých) lokálních katastrofických bouří a tato spirála událostí se může roztočit tak, že už bude extrémně těžké dostat se do normálního stavu věcí. Navíc americká infikace oblaku bude vytvářet jakýsi gel, který je dalším produktem, který nemá v atmosféře co dělat (neznám bližší podrobnosti). I když je to zřejmě nesmysl (berte to spíše jako sarkastický vtípek), chtěl bych vidět lidi někde v Texasu, kteří čekají déšť a oblak se jim rozplyne před očima a místo deště pak na ně začne padat sliz.


      Problémy s adaptací krajiny na nové klimatické podmínky se vůbec nevyhýbají ani Evropě nebo Asii. Myslím si, že člověk ale nakonec nalezne správné řešení (ekologické), vždyť je to "nejchytřejší" tvor na Zemi. Všechno je to jen otázka vývoje vědy a potlačení některých negativních společenských jevů, často souvisejících s komercí. Je totiž možné těžit také ze změny klimatu. Týká se to zejména vytváření větrných elektráren, které můžou zadržovat velkou hybnost větru na návětřích hor, nebo vytvářením jiných alternativních zdrojů (třeba i jaderné (?) - stejně jako vodní elektrárny možná menší zlo než tepelné elektrárny). Zvlášť důležité pro možné nadcházející období povodní ve střední Evropě je vytváření původních přírodních valů u řek, které v minulosti uměly "ukočírovat" výrazně více vody než dnešní meliorační pokusy nebo vodní elektrárny.


      Zbývá se zmínit o vlivu moře na klima. Ten je obrovský, tak silný, že odstartovat většinu dob ledových v minulosti. Hlavní charakteristikou oceánů je jejich dlouhá konzervativnost, tj. zachovávání stejných vlastností. Tato setrvačnost má velký význam pro změny klimatu v dlouhodobém horizontu. A právě je to atmosféra, která naopak velmi rychle reaguje na změny v oceánech. Mění-li se totiž atmosféra výrazně, pak zcela určitě je tato změna podmíněná nějakou dlouhodobou změnou, a ta nejspíš skoro vždy souvisí se zemským oceánem nebo Sluncem. Není možné ale za změny atmosféry v důsledku změny klimatu považovat krátkodobé výkyvy, i když třeba významné pro počasí při zemi po dobu několika dnů, týdnů. Škodou a tím, čeho klimatologové na celém světě litují, je skutečnost, že jsme před pár stoletími neměly tak dobré vybavení pro měření atmosféry jako dnes. To se nedá nic dělat. Díky tomu pak jakékoliv závěry klimatologů, a to i přes značnou heroickou snahu něco vysvětlit, nemohou být považovány za jednoznačné.


      Zvlášť sledovaným je proud tvořící tzv. termohalitární systém. Ten je reprezentován proudem, který vzniká poblíž Grónska, kde klesá voda s velkým obsahem soli do hlubin oceánu, zde pak putuje směrem k jihu až jihovýchodu, jižně od Afriky se stáčí doprava a pak dále k severovýchodu a 2 hlavní větve směřují k Indii a druhá dále nad Pacifik. I když mořských proudů je na planetě více, tento je hlavní a jeho rozkolísání může katastrofálně změnit klima na Zemi. Cyklus tohoto proudění je několikatelý, ale může ho narušit například silné tání ledovců v Grónsku. Mořské proudění má obrovský vliv na koloběh živin v oceánech, a to tak, že chladnější voda je obvykle bohatší na živiny a funguje zde jako tzv. "biologická pumpa". Kdyby z nějakých důvodů došlo k poškození např. Golfského proudu, který k nám směřuje od Karibiku, znamenalo by to téměř okamžité ochlazení Evropy v řádu několika stupňů. Pesimisté dokonce očekávají podle posledních zpráv, že se Golfský proud stává "línějším" a slábne, že je to předzvěst nástupu další doby ledové. A skutečně se v minulosti stalo, že právě změna proudění v Atlantiku odstartovala dobu ledovou již několikrát. Zda je na tom něco pravdy, to nedokážu stejně jako většina lidí, říct. Určitě by pak při katastrofickém scénáři Evropa spíše připomínala dnešní Kanadu, teploty by totiž mohly v průměru klesnout až o 6-11°C, což by byla hotová katastrofa. Umíte si představit podnebí, při kterém by v červenci ani náhodou teplota nedosáhla 30°C a sotva by někdy dosáhla až na 25°C. V zimě by pak byly na denním pořádku teploty pod -15°C a v ojedinělých případech by klesaly teploty na úroveň roku 1929, tj. až k -40°C. Nejhorší je, že pokud by se Golfský proud zastavil, změna by byla téměř okamžitá. Již v horizontu necelých 2 let bychom si změny všimli a celá přestavba oceánické cirkulace by asi netrvala více jak 30 let. Taková změna klimatu by způsobila naprostou nutnost změnit životní styl Evropanů a jako Kanaďané bychom se schovávali před evropskými blizzardy do podzemí. Zajímavé přitom je, že tuto změnu může urychlit zejména oteplení Země. Rád bych tento vývoj nerad zažil (i když ...). IPCC v tomto směru neočekává tak velkou změnu podnebí v Evropě. Zmiňuje se ale o tom, že při modelu "dále jako doposud" by tato situace byla pravděpodobná ve 22.století. Do té doby ale určitě člověk už nebude debil, takže se s tím vyrovná nebo katastrofu odvrátí.


      Snad nebudu nijak strašit, když řeknu, že podle IPCC odtává z Grónského ledovce ročně asi 50 km³ hmoty, trhliny na zamrzlém oceánu dosahují délky až 2000km a stále dochází k slábnutí ledové pokrývky v Arktidě. Celkově od roku 1960 ubylo 10% veškeré ledové pokrývky Země. Přes toto všechno si nemyslím, že by měl Golfský proud přestat do Evropy vhánět obrovské množství tepelné energie, ani doba ledová by snad nemusela hrozit v nejbližších 200 letech. Po nás ať přijde potopa (nebo blizzard).


      Posledním a zcela výjimečným tématem je odhad, do jaké míry je klima naší Země chaotické a jak se mění entropie klimatu. Pro meteorology zvláště zde píšu, že entropií nemyslím konzervativní charakteristiku vzduchových hmot podle Poissonových rovnic, mám na mysli míru neuspořádanosti nebo neurčitosti chování klimatického systému. To pro upřesnění. Teorie chaosu již před mnoha lety vyvrátila domněnku, že vše je dopředu už stanoveno a vše má svou příčinu, čili vše je předpověditelné. A to zejména v meteorologii a klimatologii vůbec neplatí, jak jsme se toho často už staly svědky při neúspěšných předpovědích počasí.


      Chaos zde ale není chápán jako totální absence jakýchkoli pravidel a zákonitostí, ale jako působení náhodných, nepředpověditelných a analyticky často nevyjádřitelných vlivů, které ovšem ve svých důsledcích a jako celek vedou opět k jistému řádu. Zdá se, že k chaosu na Zemi určitě přispívá hodně naše hvězda, Slunce, ale není asi zdaleka jediný zdroj. Dalšími zdroji jsou zřejmě toky energií a jejich transformace, kterým nedostatečně rozumíme a také určitě činnost člověka je dobrým zdrojem chaosu. Do jaké míry se počasí a klima stává chaotičtějším, to ponechám na posouzení odborníků na teorii chaosu nebo klimatology. Průměrného člověka, který neví nic nebo jen velmi málo o předpověditelnosti počasí na krátkou dobu, jistě velmi překvapí, když po předpovědi klidné jasné noci přijde silná bouřka nebo vichřice, nebo když všude v okolí kolují zprávy o silných vichřicích, které poráží stromy a převracejí auta, a přitom v místě, kde žije se nehne ani větev, a přitom je nedaleko od míst zasažených katastrofou. To vše "živí" lidi názorem, že na tom chaosu přece něco je. A ono asi skutečně je. Sám si toho dost všímám, když sleduji tah bouřek v ČR a v Německu. Neumím si vysvětlit letošní fenomén Chomutovska a Mostecka, kde za celý rok bylo tak málo bouřek, co nepamatuji, a přitom všude východněji byly silné bouřky, místní krupobití, povodně, vichřice a já nevím co ještě. O tomto však zase někdy jindy.


      Těm, co dočetli až sem, velice gratuluju, patříte možná jen k malé skupině lidí, kteří nejsou lhostejní k naší Zemi, zajímá Vás zřejmě klima naší planety a hlavně dokáží se prokousat textem, který není psán zrovna pro běžné čtenáře. Na druhou stranu musím uvést, že zde nebyla zmíněna obrovská množství jiných fenoménů, které by vydaly na celé knihy, např. problém těžby deštných pralesů jako stěžejních producentů kyslíku na Zemi, nebo vznikem náhodných mutací zvířat vlivem změny podnebí a přirozeného ekosystému, významný vliv sopečné činnosti na ochlazování atmosféry a plno dalších jevů, které jsou třeba i nepřímým následkem globálního oteplování nebo se změnami teplot na Zemi souvisí.


      Co bych tedy mohl říci na závěr? Snad jen můj celkový postoj ke globálnímu oteplování. Zdá se mi, že globální oteplení vykonávané člověkem zdaleka není tak významné, aby se mu dala přisoudit tak velká změna globálních změn teploty na Zemi, které jsme svědky. Musíme si zvyknout, že se nalézáme v období předledovou a ta se vždy vyznačuje vysokými teplotami. Následky lidské činnosti, i když ve srovnání s chováním přírody méně významné, mají ale daleko větší vliv, než si většina lidí uvědomuje. Spíše než změna klimatu zabije člověka něco úplně jiného, a to vlastní chamtivost a nehospodárnost, kterou si uvědomí zřejmě hodně pozdě. Přesto ale není důvod, aby člověk svůj vliv na Zemi podceňoval, protože nelze zatím jasně prokázat, jestli je až tak velkým omylem přírody nebo jen náhodně přemnoženým tvorem, na kterého se teprv připravuje nějaký predátor. Arogantní postoj tak bezvýznamných, ale mocných lidí, jako je třeba nynější prezident USA nebo někteří představitelé velkých nadnárodních těžebních korporací a jiných institucí, které se snaží rychle potenciál matky Země snižovat, je třeba dlouhodobě odsuzovat, aby zůstaly a vyrůstaly na Zemi lidé, kteří můžou hrozící katastrofu odvrátit. Kapitalismus bez lidské tváře by pak mohl být konečným společenským řádem na Zemi, a to by byla velká škoda, neboť si myslím, že člověk má daleko kvalitnější potenciál a vitalitu, než jakou se snaží dnes ukazovat a prosazovat.


      Zde závěrem umisťuji graf, který znázorňuje budoucí vývoj teplot podle Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Je nutné však již vzít v úvahu, že tento graf vyjadřuje ne úplně aktuální předpověď, protože v poslední době IPCC odhadl vývoj teplot v dalších několika desetiletích výrazněji hůře.

• Metelka, Ladislav: Klimatologie na přelomu tisíciletí, květen 2000
• Globální oteplování - Další důsledky klimatických změn
• Globální oteplování - Dosavadní oteplení
• Globální oteplování
• Vašků, Zděnek: Naše malé pluviály
• Zpráva 22 Pracovní skupiny I IPCC 2001
• Roth, Günter D.: Encyklopedie počasí - Jak porozumět počasí a meteorologickým předpovědím, Knižní klub 2000
• Král hrůzy podruhé
• Houghton, John: Globální oteplování, Academie Akademie Věd České republiky 1998
• Wetterzentrale.de