Velmi podivný postup byl patrný u fronty z 1.září 2002. Už ze začátku se na ní čekaly i intenzívní bouřky s možnými přívalovými lijáky, což je na začátku září ojedinělá věc. Tomu jsem ostatně téměř vůbec nevěřil, přesto nevím, zda se někde nějaká silnější bouřka neobjevila, zřejmě ano. Na Mostecku se neobjevila ani bouřka ani žádný významný déšť. Přívalové srážky se ale přeci jen objevily, na několika místech se opět rozvodnily řeky a potoky, neboť povrch země promáčený od minulých povodní nedokáže žádnou vodu do sebe vsáknout.
Studená fronta byla ze západu poháněna rozsáhlou a mohutnou tlakovou výší. Frontální oblačnost se nad západní Evropou téměř vůbec nevytvořila, k jejímu vývoji došlo až nad střední Evropou odpoledne 31.srpna. Šlo o velmi slabé bouřky nebo přeháňky, a to zejména podél Krušných hor. Pozdě večer se začala tvořit i střední oblačnost, srážky začaly v západní polovině Čech vypadávat až pozdě v noci. Po bouřkách ani slechu.
Zdálo se mi, že mají meteorologové strach z předešlých strašidelných povodní, a tak předpovídají nemožné. Nakonec musím uznat, že jejich předpověď celkem vyšla, jen předpověď místa, kde dojde k vývoji srážek, byla dost vzdálená od reality.
Synoptická situace byla jasná. Před nastupující tlakovou výší od Atlantiku přejde studená fronta. Podle pohledu na tlakové hladiny bylo na první pohled patrné, že jde o studenou frontu "viditelnou" jen tak do výšky 4 km, výše byla teplota neměnná. Takže víceméně typická fronta. Podle předešlého pohybu fronty, který byl na družici patrný díky téměř žádné frontální oblačnosti jen velmi těžko, se dalo usuzovat, že se fronta začne projevovat srážkami v západních Čechách a během noci možná postoupí až na Moravu. Skutečnost byla dost jiná. První srážky se vytvořily jen poblíž Krušných hor a na několika dalších místech jen roztroušeně. K daleko významnější tvorbě srážek docházelo na východní Moravě (zprvu na Slovensku) a později i v severovýchodních Čechách a celé Moravě. Ta však souvisela s jiným přechodným rozhraním, které bylo patrné jen ve vysoké výšce, jak uvedu později.
Až pozdě v noci a k ránu se začaly na frontě tvořit významné srážky s mírnými bouřkami. Za to však nemohla ani tak samotná fronta, ta jen podpořila jejich vývoj. Zajímavý byl nejednoznačný tah linie bouřek a deště. Zpočátku postupovaly obráceně proti frontě (na západ), později ráno se rozpadávaly a pak nakonec začaly pomalu přeci jen postupovat k východu, i když byla fronta již zřejmě východně od ČR (asi, protože v době psaní tohoto textu to ještě nenastalo, soudím tak jen z předpovědi průměrného vektoru větru v atmosféře).
Proč? Jak jsem již naznačil, svou roli tady hrála celkem bezvýznamná výšková fronta v brázdě a směr výškového proudění. Jednoduše si zde nad střední Evropou dala dostaveníčko nepříliš silná studená přízemní fronta a její přítelkyně patrná jen ve vyšších výškách. To snad bude patrno na následujícím obrázku platného pro půlnoc na 1.9. (hladina 500 hPa, barevně označeny teploty, dále zobrazeny izohypsy). Už předem se omlouvám těm, kteří budou nad tímto obrázkem mhouřit oči :-) Také zde dokresluji hrubě fronty (jednoduchou čarou výškovou frontu, plně přízemní) a prokládám izohypsami výškového proudění (slabé čáry), které bylo ovlivněno hlavně na východ rychle postupující oblastí vysokého tlaku vzduchu ve výšce kolem 10 km, resp. jejím výběžkem zasahujícím od severovýchodu. Díky tomu byl tah prvních bouřek zpočátku směrem na západ. Pro ještě "menší přehlednost" bych mohl ještě zobrazit i tlakové pole při zemi, ale asi si každý, kdo toto čte, umí představit rozsáhlou tlakovou výši nad severozápadní Evropou.
Velmi bedlivý pozorovatel si určitě všimne, že za oblastí přízemní fronty je ve výšce patrná konfluence proudění (sbíhání větru, vzduchu), kdy se vítr pohybuje směrem jihozápad-severovýchod. A jak to často bývá, konfluence obvykle doprovází vertikální konvergenci, která znemožňuje frontální oblačnosti vývoj. Svou roli hrálo ještě nevýznamné pole stejných teplot ve středních výškách. Právě proto nebyly bouřky na frontě v západních Čechách, jak se zprvu očekávalo.
Na hranici Moravy a Čech se tedy "střetly" (v jiných hladinách) přízemní fronta od západu a výšková fronta od východu. Ta výšková postupovala opačným směrem než ta přízemní. Výšková fronta podpořila vývoj prvních srážek na východě, kde byly vyšší teploty, a v ranních hodinách podnítila zesílení projevů přízemní fronty díky přítomnosti chladnějšího vzduchu ve výšce a také díky chladnému vzduchu, který se pohyboval při zemi směrem do této oblasti jak z východu, tak ze západu (vzduch ochlazený srážkami z přeháněk a bouřek). Proto došlo k vývoji bouřek až ráno, což je samo o sobě dost nezvyklé i v létě, natožpak na začátku září.
Vše si zobrazíme tak, jak to vypadalo v reálných podmínkách na českém radaru (ČHMÚ). Animace mi dá částečně za pravdu. Vypadá to, jakoby vůbec žádná fronta od západu na východ nepostupovala. Místo toho to připomíná situaci, která u nás začala povodně před několika dny. Dnes však taková situace nehrozí, protože situace bude trvat jen pár hodin.
Z popisu, který doufám vysvětluje projevy fronty snad z větší části, je patrné, že nejsou vůbec jednoduché všechny fronty předpovídat a zdaleka není všechno tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.
Napsáno: 1.8.2002, 10:33
Aktualizováno: 1.8.2002, 18:10