Rozsáhlé srpnové povodně roku 2002 v Čechách

Počasí letošního léta se zdá být dosti vlhké a bouřlivé. I v první polovině srpna se vytvářely nějaké bouřky, přesto nebyly tak srážkově zajímavé, aby dokázaly zvýšit nějaké povodí. Daleko důležitějším jevem se v první polovině srpna staly vydatné dlouhotrvající srážky. Díky nim vznikly na rozsáhlém území jižních, západních a středních Čech rozsáhlé povodně, které jsou dosti dobře srovnatelné s těmi, kterými byla sužována Morava v červenci 1997. Dokonce se zdá, že jsou tyto katastrofální povodně o hodně ničivější než ty před několika lety na Moravě.

My se zde budeme zabývat jen meteorologickou situací v těchto dnech, nebudeme se zde zabývat konkrétními škodami, které povodně způsobily. To přenecháme novinářům a lidem, kteří budou následně situaci popisovat na jiném místě. Výborný přehled o povodních v těchto dnech, jak je zvykem, poskytovala naše ČT.

Asi bychom měli začít s tím, jaký byl rozdíl mezi rozsáhlými povodněmi na Moravě v roce 1997 a v srpnu 2002 v Čechách. Ten rozdíl byl velice výrazný. Povodně z roku 1997 vznikly v červenci, tj. v době s velkým počtem bouřek a jejich příčinou byla pomalu postupující zvlněná studená fronta. To je ve střední Evropě nejčastější příčina vzniku povodňové situace v letním období. Na této studené frontě se tvořily bouřky s přívalovými srážkami v oblasti severní Moravy. To pak v konečném důsledku zvýšilo hladiny řek Moravy a dalších řek a odstartovalo vznik ničivých povodní.

Situace v srpnu 2002 byla naprosto odlišná. První vlna povodní zasáhla dne 8.8. zejména jižní Čechy v důsledku výskytu trvalého deště a místních bouřek, které se vytvořily v mělké brázdě nízkého tlaku vzduchu, která k nám zasahovala od jihu. Byla spojena s tlakovou níží, která se už nějaký den udržovala v oblasti střední Evropy. Ačkoliv první vlna se ukázala být jen pouhou přípravou na další vlnu výrazně silnějších povodní, už způsobovala škody v povodích řeky Vltavy, Malše, Berounky, Otavy ...

Ve vyšších výškách se také nasouvala hluboká brázda nižšího tlaku vzduchu, ta se nadále v důsledku silné cyklogeneze opět více prohlubovala.

Druhá vlna povodní vznikla v důsledku vytrvalého silného až mírného deště po celém území Čech. Už 11.srpna se prohloubila tlaková níže Ilse (německý název) jižně od ČR, tato níže se nadále prohlubovala a podle předpovědních modelů měla ve svém středu mít tlak nižší než 995 hPa. To je na letní období už velice nízký tlak. Tato níže pak postupovala při svém vývoji do naší republiky. 11. srpna v odpoledních hodinách se vytvářely v Čechách slabé bouřky doprovázené i silnějšími srážkami, to podstatné se ale začalo vytvářet v jižní polovině Moravy a Čech. Zde se na nově regenerovaném okludujícím frontálním systému částečně charakteru přetočené okluze vytvořilo pásmo trvalých srážek. To pak postupovalo k severozápadu.

Toto pásmo srážek můžete vidět na pravém snímku z českého radaru. Pozdě v noci toho pásmo deště sláblo a začal se projevovat vliv teplé fronty tohoto systému. Toto pásmo deště se otočilo a začalo ovlivňovat Čechy. Dalšího dne (12.8. - pondělí) zesílil déšť zejména v ranních hodinách.

Asi dost významným přínosem k zesílení pozdější povodňové situace na Vltavě a jejích přítocích bylo pondělní poledne. V té době totiž došlo ve středních Čechách k výraznému zesílení přízemní konvergence proudění v nižších tlakových hladinách, což vedlo i při nízkých teplotách k vývoji bouřek nad Prahou. V té době byl patrný zejména v nižších hladinách silný střih větru a hodnoty helicity v parametru SREH přesahovaly hodnoty přes 150 m².s^-2. Osobně jsem pozoroval směrový střih větru v oblacích, kdy při zemi a v nižších hladinách vál vítr téměř jihozápadní a slabý, zatímco ve výšce nad 1 km se už prosazoval vítr až severního a severovýchodního směru o rychlosti přibližně 15 - 20 m/s. Přesně takové podmínky můžou vést k zesílení srážek a bouřek v oblastech s málo instabilním zvrstvením vzduchu. V takovém prostředí se běžně daří vývoji stabilního výstupného proudění vytvářejícího oblačnost.

Pokud bychom situaci lépe analyzovaly, zjistili bychom, že na tlakové hladině 850 hPa byl patrný silný jet stream s rychlostmi ve středu jet streaku až 55 knotů. Tento jet stream podmiňoval vývoj výstupného proudění v silném konvergentním poli v oblasti středních a jižních Čech. To ostatně ukazuje i následující obrázek, kde konvergence přízemního proudění na frontě je vyznačena oranžovou barvou a červenou barvou je vyznačeno pole nízko položeného jet streamu. Sbíhavost větru v této oblasti byla zapřičiněna umístěním okluzní fronty a okluzního bodu frontálního systému.

Obrázek je proložen i přibližnou polohou frontálního systému v této době (12h 12.8.).

Další obrázek zobrazuje tu nejzajímavější animaci radarových snímků z ČHMÚ. Na ní je dobře pozorovatelné, jak se prudce otáčela oblačnost rotující okolo tlakové níže se středem nad Moravou a jak se tento střed posunoval k východu. Ještě to však nebyl konec se srážkami, ty se ještě dále vytvářely, a to nejen na Moravě.

Když se člověk podívá na tuto animaci, vypadá to skoro jako slabý hurikán uprostřed Evropy. Dokonce i silný vítr se objevil zejména v týlové části cyklóny. Nárazy dosahovaly nejvíce tak 25 m/s. K nějakému rozsáhlému vyvracení stromů s podmáčenými kořeny v důsledku větru však nedocházelo.

Tato synoptická situace je pro střední Evropu v letním období velice netypická. Spíše se takové počasí objevuje v pozdním podzimu, v zimě a časném jaru. Celou situaci, kdy došlo k silnému prohloubení tlakové níže nad ČR, způsobila částečně velmi silná divergence výškového proudění, která jednoduše řečeno "vysávala" vzduch z nižších hladin. Poloha výškového subtropického jet streamu byla východněji než se vytvářela tlaková níže při zemi, což v konečném důsledku mělo vliv na to, že se níže posunovala k východu a nezpůsobila ještě silnější povodňovou situaci v ČR, protože jinak by se u nás níže udržela ještě výrazně delší dobu. Rychlost větru v jet streamu přesahovala i 200 km/h, což však ještě není nijak extrémní hodnota.

Co se týče úhrnu srážek, v průběhu vytrvalého deště napršelo na některých místech v průběhu asi 30 hodin více jak 120 mm srážek, jak to ukazuje následující obrázek rozložení srážek. Z něho je patrné, že záplavy zasáhly především Českou republiku a všude jinde byla situace daleko příznivější.

Tato mapka nezobrazuje další srážky, které napadly ještě během úterý 13.srpna. Zřejmě tak mohlo napršet ve středních Čechách ještě dalších skoro 70 mm srážek.

Situace byla sice nejhorší právě v České republice, podobná, ne-li ještě horší situace než v některých našich městech měli v Drážďanech a některých dalších měst německého Saska. Úroveň Labe v Sasku dosáhla katastrofální výše, povodeň se zde označuje za 130-letou. V Praze byla povodeň prohlášena za horší než v roce 1890. A to byla povodeň, o které se mluvilo několik dalších desítek let.

Povodňová situace se vyskytla i na Moravě, zde nedosahovala však vůbec tak katastrofálních rozměrů jako v Čechách.

Musím ale pochválit výjimečně přesné výsledky z modelu ALADIN, který předpovídal srážky dost přesně a významnější odchylky byly jen při předpovědi na více jak 24 hodin. Já nepovažuji ALADINa zrovna za nějaký světoborný model (což jsem asi již několikrát v předešlých textech zmínil), aby nebyl veřejnosti přístupný, ale tentokrát byly odchylky předpovědí od reálných podmínek malé a naproti tomu německé a jiné modely očekávaly spíše odklon srážek více na východ. Doufám, že tento model začne být v průběhu času lepším než jiné celosvětové předpovědní modely. Možná se začne blýskat na lepší časy a výstupy ALADINu už probůh nebudou přístupné jen pro meteorology. Možná si to časem vynutí veřejnost, neboť pro sledování a vyhodnocování předpovodňových situací žádné meteorology nepotřebujeme :-) Podle výstupů z modelu dokáže předpovídat počasí každý alespoň trochu zasvěcenější člověk.

Zbývá snad ta hlavní otázka, a to, proč se v posledních letech objevují povodně, a proč zrovna letos přišla tak obrovská povodeň? Na tuto otázku neumím a zřejmě neumí i nikdo jiný odpovědět s jistotou. Stále se vše svádí na globální oteplování, na jev El Niňo či na tzv. pluviály. Je velmi těžké tuto otázku zodpovědět, i odborníci můžou vyslovovat jen nepodložené hypotézy.

Zdá se však podle už dřívějších analýz klimatických cyklů, že i v dalších letech dojde k výskytu ničivých povodní, bouří, popř. i tornád, silných vichřic a extrémního úhrnu dešťových i sněhových srážek. Naopak však je možný i výskyt opačných extrémů jako jsou sucha a výskyty extrémně vysokých teplot.

Špatnou zprávou však je, že povodně se můžou vyskytovat stejně tak jako v létě, taky v zimním období a na jaře. Zejména na jaře se občas vyskytují při prudkém kolísání teplot nad vydatnou sněhovou pokrývkou povodně s rychlejším průběhem než v letním období. Nezbývá nám asi nic jiného než se naučit v těchto zlých časech žít a přizpůsobit se rozmarům počasí. Možná si za ně můžeme sami, tak co nám zbývá.