Pokud se podívám zpátky, podmínky pro vznik bouřek sice byly dost dobré, bylo ale podle mě hodně nejisté, jestli se nakonec vůbec nějaké bouřky v odpoledních hodinách v Čechách budou vyskytovat. Jisté bylo jen to, že přijdou bouřky nebo přeháňky v nočních a ranních hodinách následujícího dne v souvislosti s přechodem studené fronty. Co se týče teplotního profilu atmosféry, byla patrná silná instabilita, která se projevovala dosažením mezních hodnot CAPE někde v okolí 2000 J.kg^-1. Co ale bránilo dřívějšímu vzniku bouřek byla zejména silná přízemní stabilní vrstva vzduchu, která bránila vzniku konvekční oblačnosti. Nebylo možné dopředu určit, zda se přeci jen nějaké bouřky v odpoledních hodinách vytvoří nebo zda-li zůstane slunečné a jasné počasí jako v minulých dnech. Proč se tedy bouřky nakonec vyskytly a proč se nevyskytly již dříve? Příčin je několik, jednou z nich je vyšší přízemní teplota, která dosahovala přes den na mnoha místech i 28*C, ojediněle až 30*C, a také vyšší vlhkost vzduchu, která byla v předešlých dnech velmi malá a obyčejně denní minima dosahovaly pouze 20% relativní vlhkosti a teploty rosného bodu mezi 5 až 8*C. Další příčinou byla přítomnost studené fronty, i když v odpoledních hodinách ještě velmi vzdálené od ČR (ležela v západní části Německa). Asi poslední příčinou byly orografické vlivy (vliv hor), které zřejmě pomohly odstartovat vývoj silné bouřky na německé straně Krušných hor.

     Synoptická situace byla přehledná. V jihozápadní Evropě se nalézala tlaková níže, která přinášela do Španělska a Francie velké ochlazení a už od vyšších poloh dokonce i sněžení, někde nasněžilo i více jak 50 cm nového sněhu, což je na toto roční období hotový extrém. Tato níže byla spojena se severním jet streamem a zároveň měla vliv na pomalý postup zvlnéného frontálního rozhraní na západ od ČR. O nestabilitě vzduchové masy nad ČR a Německem jsme se již zmínili, důležitý byl také dobrý střih větru, který podporoval vznik organizovaných bouřek, dokonce mohl podpořit vznik ojedinělých supercel, což je v našich krajích dost velká vzácnost. Samozřejmě v souvislosti s bouřkami šlo očekávat silné nárazy větru a kroupy, které se nakonec hojně vyskytovaly.

     Na základě těchto znalostí jsem předpokládal, že se přes odpolední hodiny alespoň jedna bouřka na našem území vyskytne a další přijdou až v noci. Jako nejpravděpodobnější místo se mi zdálo okolí severozápadní Šumavy a Českého lesa. Ve skutečnosti došlo k tvorbě první bouřky o asi nejméně 100 km severozápadněji, v okolí německého města Gera. Zde se tato bouřka vytvářela už před pátou hodinou odpolední. Už v té době musela být dost silná, neboť na radarových odrazech se zdálo, že je s ní spojeno i krupobití. Velmi zajímavý byl ale směr postupu bouřky. Podle výškového proudění, které bylo v důsledku existence níže nad Pyrenejským poloostrovem spíše jihozápadní, by se dalo očekávat, že se podobným směrem bude pohybovat i bouřka. Pokud bychom se zajímaly o předpokládaný tah bouřek, ten byl na grafech spíše západojihozápadní. Přesto se bouřka brzy po dosažení své dospělosti začala pohybovat přes Krušné hory k jihovýchodu až východojihovýchodu, přibližně tak jak je zobrazeno na obrázku. Takhle se chovají především bouřky supercelárního typu, jde o tzv. "severe rightmoving". Proto si myslím, že se zřejmě jednalo o slabou supercelu. Tato bouřková buňka se ve svém postupu postupně dostala až do severních Čech a přestože byla původně během vývoje severozápadně od Mostecka, nakonec obíhala svým středem Mostecko spíše jižním směrem. Při pohledu na čelo bouřky byla nápadná velmi mohutná kovadlina samotného kumulonimbu a bylo jasně patrné, že se bouřky nadále velmi rychle vyvíjí a zesilují výstupné proudy.

     Z kovadliny oblaku před příchodem deště začalo slabé krupobití, kroupy dosahovaly velikostí 1-2cm, ojedinělé kroupy asi 2,5-3 cm, nepůsobily škody. Podle charakteru padání krup a podle dalších projevů srážkové činnosti a také podle vzhledu přicházející oblačnosti byl považoval bouřku za slabou LP supercelu (pro vysvětlení viz např. stránku www.bourky.kvalitne.cz). Srážky nebyly nijak intenzívní, v maximech nedosahovala intenzita ani 25 mm/h. Bouřka produkovala velké množství výbojů, blesky však byly téměř výhradně jen v oblaku, nevyskytly se téměř žádné blesky do země, proto bouřka nepůsobila nijak hrozivým dojmem. Zde v Mostě produkovala bouřka asi 500-1000 blesků za hodinu, jak jsem již řekl, převážně šlo jen o "blýskání se na časy" mezi oblaky. Poté co nás bouřka začínala opouštět, jevila se skutečně spíše být několik kilometrů jižněji, kde se později projevilo zesílení bouřkové aktivity. U nejkrajnější bouřkové buňky se dalo odhadovat, že produkovala až 3000 blesků za hodinu, což je na jednu jedinou buňku velmi dobrý výkon (ve střední Evropě v tu dobu byla intenzita bouřek několik desítek tisíc blesků za hodinu). V té době byla naše bouřka s těmito projevy na Litoměřicku, zřejmě zde byly i nejsilnější srážky a krupobití. Už bylo asi po půl desáté v noci. V tu dobu vydal Český hydrometeorologický ústav výstrahu, jejíž text uvádím zde:

Na zvlněné studené frontě, která postupuje přes Čechy dále k severovýchodu, se vyskytují intenzivní bouřky, doprovázené krupobitím a silným nárazovým větrem. Bouřková buňka s nejintenzivnějšími projevy postupuje přes oblast Litoměřickou dále k východu nad oblast Mělnickou, Českolipskou a Mladoboleslavskou a bude zřejmě směřovat nad kraj Královéhradecký.

     Pokud si výstrahu přečteme, zjistíme, že meteorologové očekávali další postup bouřky přes Českou Lípu, Ml. Boleslav až na Královéhradecko. Jenže bouřka si najednou usmyslila úplně změnit směr postupu a stočila se na severovýchod. O příčině takového chování se dá jen spekulovat, obvykle se tohle stává, když se přiblíží studená fronta, když dojde k silnému zeslabení bouřky nebo když se supercela změní na běžnou mnohobuněčnou bouřku (ale např. i při rozdělení bouřkové buňky ve dvě apod.). V každém případě se dalším městům zmiňovaným ve výstraze hodně vzdorovitě vyhnula a potvrdilo se tak, že ani ty nejserioznější a nejodbornější odhady chování bouřek nejsou někdy vůbec účinné.

     Tato bouřka byla určitě to nejzajímavější, co se ten den odehrálo na nebi. S tím, jak se přibližovala studená fronta od západu, začaly postupně v noci vznikat další bouřky, které však už měly standardní tah na severovýchod a jejich intenzita byla někde také dost významná. V každém případě je dost velký zázrak, že zejména první bouřka před příchodem fronty nezpůsobila žádné významné škody. V souvislosti s ní se nevyskytly žádné ničivé nárazy větru před bouřkou a ani nedošlo ke škodám v důsledku doprovodného krupobití a poměrně velkého počtu blesků, které však končily převážně jen v oblacích a nesměřovaly na zem.

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav (www.chmi.cz)