Jak se zdá, tak se s bouřkami v posledních několika dnech a týdnech roztrhl pytel. Je to jen pár dní a už se v Čechách zase vyskytují silné bouřky. Tentokrát vše začalo už ve Francii, kde byly ten den neobyčejně dobré podmínky pro vývoj bouřek, které by mohly způsobovat velké škody.
Od Španělska až přes střední Evropu k severovýchodu se táhla dlouhá frontální vlna. Ve Francii byly nadmíru vysoké teploty rosného bodu (19-22°C), což společně s velmi instabilním zvrstvením vzduchu favorizovalo vývoj velmi silných bouří s kroupami, popř. i s několika tornády. Hodnoty CAPE zde podle předpovědí měly v pozdních odpoledních hodinách často dosahovat hodnot přesahujících 3000 J.kg-1, střih větru byl také významný (parametr BRNSHR překračoval hodnoty 40) a co se týče vlhkosti vzduchu, celkový potenciální obsah srážek v atmosféře přesahoval i 35 mm. Čili z pohledu zasvěceného člověka více než ideální podmínky pro vývoj několika velmi silných bouří, které jsou v Evropě velkou vzácností. Na podobné podmínky jsou "zvyklí" snad jen meteorologové v "Tornado Alley" ve Spojených státech. Nelze však opomenout to, že v přízemní vrstvě byla velmi silná a stabilní vrstva vzduchu, která bránila vzniku kupovité oblačnosti v brzkých denních hodinách.
Situace ve Francii se začala dramatizovat až odpoledne. Podle půlnoční radiosondáže hodnoty CAPE dosahovaly na mnoha místech v jihovýchodní polovině Francie asi 1500 J.kg-1, což je na noční hodiny velmi hodně. Dalo se tedy očekávat, že v průběhu dne v důsledku insolace (slunečního záření) a díky existence frontálního rozhraní tyto hodnoty ještě výrazně zvýší. Chyba lávky! Během dne se přízemní vrstva vzduchu ještě více stabilizovala (konvekční inhibice CIN přesahovaly i 200 J.kg-1) a dostupná energie instability vyjádřená parametrem CAPE se také výrazně snižovala, takže nedosáhla nikde ani 2000 J.kg-1, spíše se hodnoty pohybovaly častěji i pod 1000. V konečném důsledku pak podmínky pro vývoj MCS a ojedinělých supercel zanikly, což bylo pro některé obyvatele Francie zřejmě jedině dobře, protože pravděpodobnost vývoje ničivých bouří byla podle krátkodobé předpovědi vysoká. Vývoj bouřek poblíž přízemní čáry fronty zřejmě také potlačovala odpoledne vznikající nízká kupovitá oblačnost, která bránila většímu ohřívání zemského povrchu.
První bouřka se začala vytvářet zřejmě přesně v oblasti s největší potenciální instabilitou. Bouřka vznikla samozřejmě velmi rychle a velmi rychle dosáhla silné intenzity. Vrcholy této oblačnosti byly vysoko nad 10 km a dosahovaly teplot až -70°C. Zřejmě ale určitě nešlo o supercelu. V dalších hodinách se poblíž frontální čáry vytvářely další bouřky, postupně se ale začaly vytvářet především ve Švýcarsku, kam podle radarových odrazů přinášely často srážky s intenzitou více jak 50 mm/h, díky tomu asi docházelo k místním zatopením. Bouřková oblačnost ve Francii se sice vytvářela dále během dne, většina bouřkové činnosti se pak ale stěhovala spíše do Švýcarska a jižní poloviny Německa. Zvláště ve Švýcarsku a jižním Německu byly bouřky obzvláště srážkově vydatné a často se vyskytovalo i krupobití a nárazovitý vítr.
V pozdních večerních a spíše nočních hodinách začaly ze západu z Německa postupovat organizovanější bouřky, které vytvořily v západní části Čech už velmi kompaktní oblast. Tyto bouřky sice podle odrazivosti radaru ztrácely na síle, možná ale o to více byly vydatné na srážky a zřejmě přinášely všude velmi nárazovitý vítr, zřejmě o rychlostech 20-30 m/s, ojediněle např. na Plzeňsku a možná i Karlovarsku i 30-40 m/s, neboť na Plzeňsku dokázal strhávat střechy a způsobovat statisícové hmotné škody. Na Plzeňsku byla ve 22:45 na radaru vidět největší odrazivost, což zřejmě lze považovat za známku, že tam asi opravdu byla bouře nejsilnější. Během noci pak bouřky slábly, ne ale příliš pomalu. Zde na Mostecku byly projevy bouřek asi podobné jako jinde. Od západu postupovaly bouřky velmi rychle. Blesky se objevovaly na mnoha místech a bylo jich dost. Postupně se začal zvedat vítr a začalo slabě pršet z kovadlin kumulonimbů. Po prvních silných nárazech větru začalo velmi prudce pršet a déšť zhoustnul a pršelo s intenzitou 20-40 mm/h. Po krátké době se začalo velmi často blýskat, ale v důsledku intenzívního deště nebylo slyšet ani hřmění. Vítr se neutišoval a to kvůli výskytu četných downburstů (průtrží vzduchu), které při zemi pod velkým tlakem rozptylovaly padající déšť. Podobné chování trvalo asi 20 minut. S tím jak ustupoval déšť, začalo být slyšet silné hřmění. Bouřky ustupovaly poměrně rychle, párkrát se zablýsklo i daleko za odcházejícími bouřkami. Podobné bouřky se vytvořily i následující den v pátek v jižní polovině ČR.