Situace několika dní po 20.červenci 2001 (+ první
významněji dokumentovaná tornáda v ČR)
Situace typická pro zvlněnou studenou frontu, která se
zastaví díky alpskému masívu v oblasti Čech. Názorně popisuje počasí 20.
července tento obrázek:
Tento den pak ale odstartoval několik dalších dnů, kdy
se pod vlivem tlakové níže, která se udržovala východně od Moravy, nalézaly
srážky na severovýchodě a severu Moravy. Tyto přeháňky a bouřky přinesly místy
výrazné srážky, které způsobily následně i zvýšení hladin několika řek
(Dřevnice, Labe, ...). Přinesly ale i tornáda, o kterých je zmínka v další kapitole
tohoto textu.
Kdyby se brázda nižšího tlaku vzduchu nebo tlaková
níže východně od ČR nepohybovala dále na východ, došlo by zřejmě k nebezpečné
situaci, kterou meteorologové označují za situaci V b (čti pět bé) (vyžadovala by
ale ještě splnění podmínky výskytu anticyklóny nad Balkánem či Ukrajinou, či
vznik nové indukované cyklóny nad sev. Itálií). Krátce nastíním, o co jde.
Situace V b vzniká za situace, kdy se vzniklá cyklóna
pohybuje z oblasti severní Itálie, směrem k severovýchodu (obteče Alpy) po tzv. van
Bebberově dráze a někdy v oblasti Slovenska a Moravy se většinou pod vlivem
anticyklóny nad Ukrajinou stane cyklonou retrográdní (zpáteční). Takováto cyklóna
pak změní svůj směr na severní až severozápadní a přináší velmi výrazné
srážky do oblasti Čech a Moravy. Jedině při těchto situacích se objevují
největší denní srážkové rekordy. Situace V b ve spojení s uplatněním
nálevkového a návětrného efektu přináší zejména do Jizerských hor, Krkonoš
apod. (severních pohoří) extrémně intenzivní srážky. Pro toto počasí je dosti
typické, že je patrný výrazný střih větru v průběhu s výškou i s polohou vůči
středu cyklóny. Tento střih větru se též objevil 20. července 2001 a a byl velice
zřejmý z pohybu oblačnosti. Příčinou byl ale vznik "frontální
cyklóny(?)" na vlně SF. Pokud se Vám zdá vysvětlení příliš nesrozumitelné,
najděte si odpovídající termíny v odborné literatuře.
Proč se situace V b nevyskytla? Příčinou byla nepříznivá situace
ve výšce, kde se udržovala brázda (sever tlakové níže), což neumožňovalo pohyb
níže k severozápadu, navíc se nad Ukrajinou neobjevila významná tlaková výše.
Tornáda
Čím byla tato situace zajímavá. Zejména tím, že se při ní
vyskytly "četná" tornáda na Moravě
(Brněnsko,Olomoucko,Prostějovsko,Chřiby). Vlastně první významný den v české
meteorologii, při kterém se dokumentovalo i více tornád za den. Tornáda měla
intenzitu obvykle F0 až F1, velice ojedinělé bylo tornádo třídy F2. Tornáda na
některých místech způsobila i větší materiální škody, jinak ale nedošlo k
ohrožení lidských životů. Tornáda na několika málo místech poškodila střechy
budov, většinou však docházelo k lámání silnějších větví stromů nebo ke
kroucení celých stromů a v některých případech i vytrhávání větších stromů i
s kořeny (naznačuje už intenzitu F2).
Z pohledu meteorologie je však důležitější
poznání, že je to první den v historii české meteorologie, kdy se dostávají
informace od pozemních pozorovatelů až k ČHMÚ. Jak ukáží další roky, zcela
určitě to bude vést k tomu, že si lidé i meteorologové uvědomí, že se v ČR
vyskytuje daleko více tornádických jevů než se uvádí v literatuře, což povede k
jejich bližšímu zkoumání i u nás. Pokud Vás zajímá více a chcete-li si
prohlédnout podrobné fotografické a jiné snímky, navštivte první zajímavou
stránku o tornádech v ČR na www.chmi.cz/torn/cases/20010720/20010720_Morava.html.
Jaká byla povětrnostní situace. Před zvlněnou studenou frontou
velmi pomalu postupující k východu se ve vlhkém vzduchu vytvářely bouřky. Na
zvlněné frontě docházelo ke slabé frontální cyklogenezi a na hladině 500 hPa byla
patrná brázda nízkého tlaku vzduchu. Zvrstvení na Moravě před frontou bylo silně
podmíněně instabilní (instabilní zejména pro nasycený vzduch), hodnoty CAPE
neznám, ale zřejmě přesahovaly 1500 J.kg-1. Proč tornáda a jaký typ
tornád se vyskytoval? Zcela určitě nešlo o supercelární tornáda, neboť žádná
supercela nebyla na radarových snímcích patrná. Docházelo k tvorbě osamocených ale
četných bouřkových buněk, zejména v jižní polovině Moravy, určitě bez
jakýkoliv známek významné rotace bouřkových buněk. Pro výskyt tornád se stal
důležitým faktorem výskyt vertikálního střihu větru v nízkých výškách.
Docházelo k výraznému střihu větru v nejnižších 200 hPa, nikoliv však střihu
rychlosti, ale střihu směru větru. Rychlosti větru byly obvykle velmi malé, jak je
časté v brázdách nízkého tlaku vzduchu, nepřesahovaly obyčejně 4 m/s. Při zemi
tak často vál už těsně za frontou severní vítr, o několik stovek metrů už mohlo
jít o téměř jihovýchodní až jižní vítr.
Díky tomuto střihu větru se vytvářely poblíž frontálního
rozhraní "mělká" tornáda sahající do výšek okolo 2 km nebo i více.
Proto se nevyskytovaly silná tornáda, tak typická pro supercelární situace v USA.
Tornáda se vyznačovala v mnoha případech jen rychlostmi větru kolem 20-30 m/s,
ojediněle pak i více jak 50 m/s (F2). Jako poznámku můžu uvést, že již tornádo
třídy F1 silně ohrožuje lidský život. Podle mého názoru neměla tornáda silný
"sací" účinek.
Pokud jste tento den
spatřili některé z tornád, prosím kontaktujte mě o podrobnostech na mé emailové
adrese (tomas_psika@cbox.cz), budu velmi rád,
když se dovím něco zejména o síle spatřeného tornáda nebo o jeho chování, či o
struktuře oblačnosti v blízkosti tornáda a při základně bouřkového oblaku.
Napsáno:
21:53:14, 1.8 2001.
Aktualizace: 00:54:00, 1.4.2002.