Slabší a méně ničivé bouřky ze 3. července 2002

    K této bouři není možné toho příliš říci. Srovnatelná byla s bouří z 21. června, ale měla slabší intenzitu a nezpůsobila tak velké škody. Také zasáhla spíše menší část země. Intenzita bouřek na této frontě se v předpovědích trochu podcenila, ale předpověď byla velice obtížná. Taky jsem čekal slabší a méně rozsáhlé bouřky a už vůbec ne zformování se bouřek do jedné celé bouřkové oblasti.

První bouřky se začaly tvořit u Šumavy před šestou hodinou navečer, konkrétně někde v oblasti Strakonicka. Hned tyto bouřky už byly dost intenzívní a zřejmě někde přinesly i krupobití a silné nárazy větru. Jak jde vidět, kovadliny těchto oblaků se vyvíjely ve směru severovýchod, tj. ve stejném směru, jakou měl tah bouřek. Pozn.: Snímek z radaru patří k šesté hodině odpolední. Další snímky jsou odstupňované po dvou hodinách.

Bouřky se nadále vyvíjely a táhly směrem k severovýchodu. Byly jednoznačně spjaty se studenou frontou,  která se nalézala trochu západněji, protože v západních Čechách se teploty pohybovaly jen okolo 25°C a k tvorbě bouřek zde nedošlo, zatímco východně od fronty dosahovaly ojediněle až 30°C a přitom bylo velmi vlhko a dusno. Bouřky jen slabě zesilovaly a jižně od Prahy zřejmě dosáhla největší intenzity, také se zde asi objevilo na několika místech silné krupobití.

Při svém dalším postupu k severovýchodu tato bouřková fronta došla až do severovýchodních a východních Čech, kam přinesla převážně silný vítr doprovázený slabšími lijáky. Vítr porážel několik stromů, ale v žádném případě nešlo o tak silné polomy jako z červnových bouří.

    V bouřkách se vyskytovaly dost silné nárazy větru v průtržích vzduchu (downburstech), což se dá podpořit následujícím aerologickým diagramem ze šesté hodiny 3. července z Prahy. V nižších hladinách (1,5-6 km) je patrná vysoká vlhkost , a tak díky instabilitě při vypadávání srážek docházelo k akceleraci vzduchu směrem k zemi, zejména ve vrstvách při zemi. Typické podmínky pro tvorbu vlhkých průtrží vzduchu (wet downbursts). Červenou barvou je zvýrazněno CAPE, z čehož poznáme, že instabilita byla jen malá. Modrou barvou je označeno NAPE od hladiny volné konvekce určující sílu sestupného proudění pod oblakem , které mělo větší hodnotu, což podporuje vznik lijáků a silného větru.

 

  

    Zvlněná fronta nadále postupovala směrem k východu a bouřky na ní převážně severovýchodním směrem. Z pohledu meteorologa šlo o typickou a ukázkovou studenou frontu s bouřkami. Co se týče instability a střihu větru, lze říci, že bouřky z větší části nevznikly v důsledku přehřátí povrchu, i když se to tak mohlo zdát. Větší vliv měla přítomnost fronty. Střih větru ve vznikajících bouřkách byl zřejmý, ale důležitý jen v nižších hladinách, hodnoty SREH přesáhly 100 m².s^-2. Při zemi vál před frontou slabý jihovýchodní vítr, ve výškách byl zřetelně rychlejší a měl často spíše západní směr.

    Na závěr zde uvádím snímky z družice NOAA (z ČHMÚ - teplotní obor), které jednoznačně ukazují, jaká byla pozice fronty 3. července odpoledne a kde byla o den později.

 

   

    V dalších dnech se také očekává výskyt bouřek, ty by však neměly být nijak moc významné. Nelze to zatím ale příliš podceňovat, v první polovině července se velmi často v důsledku přehřátí povrchu rychle měnit. Ve výškách je důležitá brázda nižšího tlaku vzduchu, která se bude jen velmi pomalu vyplňovat a postupovat severovýchodně. Při zemi se dá očekávat formování jak tlakové výše, tak také brázdy nad severozápadní Evropou.

 

Tomáš Psika, 4.7.2002, 21:38
Aktualizace: 18.7.2002, 12:54

Obrázky upraveny ze zdrojů ČHMÚ a také z University of Illinois