Počasí tohoto dne bylo doprovázeno velkým množstvím bouřek s různou intezitou. Výskyt bouřek souvisel s postupem zvlněného frontálního rozhraní, které den předtím, než se dostavilo do českých zemí, daleko na západě začalo produkovat přeháňky a bouřky už nad mořem, což obvykle nebývá zvykem, neboť bouřky se obvykle začínají tvořit v letním období až nad pevninou. Zřejmě z toho lze usuzovat, že se frontální zóna začala zostřovat už nad dalekým Atlantikem.
Frontální systém nebyl téměř vůbec patrný ve vyšších hladinách, byl zřetelný jen v nižších hladinách. To také proto, že se nalézal v termické brázdě nízkého tlaku vzduchu.
Nejsložitější by bylo nejspíš popsat postup fronty. Je pravda, že jsem nedokázal určit, kdy vlastně fronta naší republiku začala přecházet, protože fronta postupně ztrácela svůj "obrys" a v oblasti nízkého tlaku se rozmělnila na několik pásů, nebylo tak možné přesně určit, kdy vlastně přechází "hlavní" fronta a ne její předvoj či pás zafrontálních bouřek. Jedině podle vývoje tlakového pole by se snad dalo usuzovat, že již první bouřky toho dne, které přinesly velmi výrazné ochlazení, byly na čáře studené fronty a ostatní bouřky už byly zafrontální uvnitř nestabilní vzduchové hmoty. Osobně si to ale nemyslím, zejména proto, že jsem nepozoval po přechodu první silných bouřek nějakou výraznou změnu směru a síly větru, dokonce nedošlo ani ke zlepšení průzračnosti vzduchu, jak bývá za studenými frontami zvykem. Složení oblačnosti se také příliš neměnilo, na obloze se vyvíjely další kumulonimby a nevyskytovala se ani oblačnost typu Stratocumulus. Zdá se mi, že první bouřky byly na jakési intenzívní čáře instability, zatímco čára vlastní fronty začala přecházet až později k večeru v druhé vlně slabších bouřek, po kterých se již objevila vrstva stratu a stratokumulů a změnil se směr větru. Rozhodně si za tímto ale moc nestojím, situace byla skutečně dost chaotická.
Bouřky se začaly na frontě vyvíjet už dlouhou dobu před příchodem fronty do ČR, v ranních hodinách byly frontální bouřky na západě Německa, nešlo však o významnější bouřky. Během odpoledních hodin, kdy teplota na většině území Čech překračovala i 30°C, se bouřky začaly objevovat asi 150 km západně od našich hranic. Hned tyto bouřky už byly dost intenzívní. S postupem času se odpoledne bouřková oblast dotkla Krušných hor a ty už před pátou hodinou odpolední začaly ovlivňovat počasí u nás. Na úpatí Krušných hor tyto bouřky ještě trochu zesílily. Stejně jako v Německu šlo o velmi intenzívní bouřky, doprovázené prudkými poryvy větru (20-30 m/s přesně podle předpovědi) a velmi intenzívními srážkami, které mohly způsobovat i lokální zatopení a vítr vyvracel poměrně významné množství stromů. Silné poryvy větru byly pro tyto bouřky nejvíc charakteristické, ty způsobovaly největší škody. Četné blesky byly navíc příčinou, že se na mnoha místech vzňala suchá tráva a vznikaly požáry, zřejmě je však často uhasil postupující příval deště. Velmi výrazné bylo ochlazení v bouřkách. Zatímco před bouřkami byly teploty na mnoha místech v okolí 32°C, po bouřkách obvyle klesly těsně pod 20°C. To už je poměrně výrazný teplotní skok, navíc k tak prudkému ochlazení docházelo v bouřkách v průběhu několika málo minut.
Postup bouřek byl celkem rychlý, neboť ve většině výškových hladin převládal silnější západní vítr. Bouřky však nebyly zpočátku jen v Krušných horách, v odpoledních hodinách se bouřky začaly objevovat i v jihozápadní polovině Čech, jenže v této oblasti kupodivu spíše zeslábly a nepřinesly s sebou výraznější projevy. Příčinou mohla být poměrně významná konvekční inhibice (hodnoty CIN se pohybovaly obvykle kolem 200 J.kg-1, hodnoty CAPE nepřesahovaly i při velmi vysokých teplotách více jak 1200 J.kg-1). Bouřky v Krušných horách se postupně začaly přeměňovat na rozsáhlejší oblast s vytrvalým a velmi silným deštěm doprovázeným silnou bleskovou aktivitou. Postupně začaly tyto bouřky slábnout a jiné bouřky se začaly vyvíjet na rozmezí Čech a Moravy. Ale večer i v noci se vyvíjely i další bouřky nepatřící k první vlně bouřek. Jejich intenzita nebyla tak slabá jak by se asi dalo čekat, nepřinášely už ale zdaleka tak silné srážky a nebyly téměř vůbec doprovázené silným větrem. Těchto bouřek ale bylo postupně poměrně velké množství.
Podle radarových odrazů lze odhadovat, že bouřky na rozhraní Moravy a Čech a pak víceméně jen na Moravě byly stejně nebo dokonce více intenzívní než první bouřky na západě republiky. Určitě s sebou přinášely intenzívní lijáky a způsobovaly ojedinělě i místní zatopení. Bouřky poměrně dlouhou dobu vytrvávaly až do druhé poloviny noci, stejně jako předešlý den v Německu a zemích Beneluxu.
Proč se tento den vytvořilo na několika místech i více bouřek najednou ? Příčinou je hlavně přítomnost rozsáhlé brázdy nízkého tlaku vzduchu v západní Evropě. V takovýchto brázdách se často tvoří mnoho bouřek "rozsypaných" na velké ploše území. V této brázdě se soustřeďoval neobvykle teplý a labilní vzduch, který byl vsáván z jižních částí Evropy.