Vichřice zasáhly významnou část Evropy
(27.říjen 2002)

    27.října se nad západní Evropou prohloubila tlaková níže, která postupovala přes Německo dále k severovýchodu. Zejména v oblasti Nizozemí, Belgie a Německa se velmi zvýšil tlakový gradient a v důsledku toho se začala tvořit nebezpečná situace, která přinesla na mnoho míst v západní a střední Evropě vítr o rychlosti vichřice.

    Tyto vichřice, které se nevyhly ani některým místům v České republice, si vyžádaly v Evropě nejméně 27 životů, u nás jeden. Vítr způsoboval škody zejména při následném padání stromů a trhání větví, také však způsoboval vlnění na moři a záplavy podél severního pobřeží Německa.

    Naší republiku první výrazný vítr zasáhl především v jižních, západních a severních Čechách v odpoledních hodinách. Vál převážně z jihozápadu. Během večera tento vítr nadále zesilovat a v noci a v pondělním ránu vál na některých místech i průměrnou rychlostí 15-21 m/s, což je hodnoceno v Beaufortově stupnici jako vítr prudký až bouřlivý (stupeň 7 a 8). V nárazech však tento vítr dosahoval zejména kolem půlnoci rychlosti větru až 30-35 m/s, což je v maximu kolem 140 km/h. To již odpovídá rychlosti větru orkánu. Směr větru se příliš neměnil, vál spíše ze západu, později i ze severozápadu.

    Nejsilnější síly vítr dosáhl nad Belgií, Nizozemím a v západních oblastech Německa (Šlesvisko-Holštýnsko, Dolní Sasko a Severní Porýní). Zejména Belgii a Nizozemí zasáhla silná vichřice o rychlosti 100-150 km/h. Nejsilnější náraz v Evropě byl myslím asi něco přes 180 km/h.

    Síla tlakového gradientu se projevila i u nás, takže třeba na Sněžce pozorovali meteorologové nárazy větru o rychlosti 150 km/h. V nižších polohách však vítr vál také silně, např. Praha hlásila v noci průměrnou rychlost větru 21 m/s, což je opravdu již bouřlivý vítr. V nárazech vítr i v nížinách obvykle přesáhl několikrát hranici 105-110 km/h. Takový vítr způsoboval již významnější škody, poškozoval střechy (některé strhával), strhával omítky, lámal i větší větve nebo celé stromy ... V neposlední řadě se k silnému větru na horách přidal i výrazný návětrný déšť, v Krkonoších napršelo během neděle asi 20-25 mm.

    V pondělí se již vítr začal pomalu uklidňoval, silné nárazy se již spíše objevovaly jen v souvislosti s blízkými přeháňkami. V následujicím období se žádná podobná situace nečeká.

-----

    Na následujícím obrázku je znázorněná situace, která byla odpoledne ve střední Evropě, tj. bezprostředně předtím, než se silné nárazy objevily zde, ale kdy již řádily vichřice nad Belgií a Nizozemím.

    Barevnými odstíny je na tomto obrázku znázorněn příliv teplého vzduchu od jihozápadu (oranžová barva) (pozn. - ekvivalentní potenciální teplota). To si jistě každý všiml, že odpoledne byly najednou celkem vysoké teploty (15°C). Příčinou byla přítomnost falešného teplého sektoru níže za nevýraznou studenou frontou (studená fronta vyznačená modrou čarou byla již spíše více východněji). Zajímavější ale byla oblast kolem Nizozemí, kde se tou dobou formovala oblačnost spojená s přetočenou okluzí a kde tlakový gradient dosahoval svých maximálních hodnot. V této oblasti se navíc vytvářela silná zóna konvergence (všimněte si červené barvy malých šipek v této oblasti), která značně účinky tlakového gradientu zesilovala a napomáhala tvorbě oblačnosti se srážkami. Tato oblačnost postupovala k východu až jihovýchodu a přinášela na některá místa v Německu i slabé a velmi rychle postupující bouřky (sám jsem viděl i u nás v Mostě dva vzdálené výboje blesku). V Čechách bylo přeháněk minimálně, neboť se při svém postupu z Německa rychle vypařovaly, hlavní přeháňky byli v Čechách bezprostředně na frontě už před příchodem nejsilnějšího větru.

    Co bylo příčinou tak rychlého prohloubení tlakové níže a zesílení tlakového gradientu v Evropě? Nezmůžu se na nic jiného než, že řeknu, že svůj vliv měl hlavně silný jet stream ve vyšších hladinách atmosféry a s ním spojená divergence proudění, která favorizovala prohlubování níže. V tomto období (v chladnější polovině roku) jsou ale tyto situace celkem běžné, proto není potřeba z toho dělat zatím nějakou vědu. Pravda však je, že se takové větry u nás objevují spíše až v zimě, nikoliv tak brzo v říjnu. Možná svou roli hrál i velký výron sluneční hmoty při noční erupci z 25.10., na což mě upozornil čtenář z Klatov. Určitě je to další otázka k zamyšlení, co vše má vliv na počasí na Zemi.

Vytvořil: Tomáš Psika
Datum: 28.10.2002 17:00