Přehled bouřkové činnosti v České republice v roce 2001

Co bychom mohli obecně říci o intenzitě a četnosti bouřkové činnosti v České republice pro letošní rok? Bouřky se začaly vyskytovat poměrně pozdě, na většině území až v polovině května, ale již v květnu s nimi bylo spojeno krupobití a silné deště. V červenci pak byla zajímavá jedna velmi silná studená fronta, která se vyznačovala místními húlavovými větry a krupobitím. Potom se bouřky vyskytovaly nadále, ale buď slabé nebo naopak výrazné v oblasti Moravy a Slezska.

Když jsem se snažil nějak graficky zobrazit intenzitů jevů spojených s bouřkami na území Čech, narazil jsem na několik problémů, které se s bouřkami běžně vyskytují, je jimi hlavně značná místní odlišnost jevů s bouřkami spojených a určitá zkreslená vypovídací schopnost radarových měření. Proto jsem nakonec nevytvořil žádný grafický diagram. Řeknu to tedy slovy.

Bouřky se objevovaly zejména v oblasti Moravy, a to zejména v polovině a začátku druhé části léta. Zde pak dosahovaly veliké intenzity, někdy i s krupobitím a silnými lijáky, které způsobovaly často zvýšené povod'nové stavy. V této době pak obvykle bylo za frontou v Čechách sychravo a chladno se slabým deštěm a tyto situace nemusely nutně trvat pouze jeden den, v druhé polovině července se taková situace udržela i více jak týden, což způsobila téměř stacionární studená fronta s brázdou na východ od Moravy. Situace se silnými bouřkami se vyskytla i v jihozápadních Čechách, zejména v oblasti Tachovska, Přimdy apod., pak také na Českobudějovicku, a to zejména na začátku července. V souvislosti s aktivitou silné studené fronty na začátku července se pak zejména v západních, jihozápadních a jižních Čechách vyskytly velmi silné nárazy větru a tyto jevy se i později projevily i na Moravě. Obecně však lze říci, že se bouřky objevovaly více na Moravě než v Čechách, intenzita jevů však byla srovnatelná.

Ačkoliv bylo letos dostatek bouřkové činnosti, byla místa, kde třeba týdny nepršelo ani se nevyskytla bouřka. Taková místa šlo najít kupodivu na některých místech Moravy a hlavně v severozápadních Čechách, kde letos Krušné hory a žatecká oblast způsobily značnou překážku pro vývoj a udržení bouřek. Zde pak byl výrazně podprůměrný počet bouřek, což bylo v kontrastu k počtu bouřek v celé republice, který byl nadprůměrný.

První bouřky, i když většinou velmi slabé, se vyskytly 4. dubna na severozápadě ČR. Vznikaly na návětrné jižní straně Krušných hor, a bylo to poprvé a téměř naposled v tomto roce, kdy Krušné hory naopak měly příznivý vliv na bouřkovou aktivitu. Tento den se jen mírná bouřka objevila u Ústí nad Labem, které se celoročně intenzitou a četností bouřkové činnosti výrazně lišilo od zbytku severozápadních Čech. Tyto slabé dubnové bouřky nedošly ani do poloviny ČR.

Bouřky letního charakteru se začaly vytvářet až na začátku měsíce května. Zejména 4. května se na severozápadě Německa objevily výrazné bouře, které způsobovaly veliké škody. K nám se téhož dne dostavily také bouřky, ale slabé. Den nato však přišly bouřky s velkou intenzitou, ojediněle se při bouřkách objevovalo krupobití. I když bouřky nebyly příliš srovnatelné s těmi, které se den předtím vyskytly v Německu, na jednom místě při krupobití napadlo až půl metru krup. To je na květen více než neobvyklé. Lokalizace bouřek byla značně chaotická, ale s převahou v jižní části Čech a Moravy.

Největší intenzity a četnosti dosáhly na většině území bouřky 7. července. Již z předešlých dní, kdy se objevily ničivé bouře ve Francii, se dalo usuzovat, že něco podobného zasáhne i naši republiku. Zvlněná studená fronta přecházela přes ČR, ale přesto se bouřky objevily i výrazně daleko za SF, ale i před. Zasáhla docela veliký pás táhnoucí se až od západního Německa až po východní Čechy, zato ale ojediněle nedosáhly na Moravu, což se stává poslední dobou méně častěji. První bouřky se objevily brzo po poledni v Německu, k nám zasáhly nejdříve na Šumavě kolem 5. hodiny odpolední. Při přechodu přes Šumavu se projevovaly celkem mírně, ale po částečném přechodu přes hory začaly náhle zesilovat a zformovaly se do ostře ohraničené linie fronty. Tento okamžik se začaly na frontě formovat oblasti s maximální nárazovitostí větru. Vítr byl před frontou bouřlivý až o síle vichřice, v nárazech přesahovaly běžně i přes 100 km/h. Zřejmě se někde objevily i silnější nárazy, možná až 140 km/h. Fronta postupovala celkem rychle a byla spojena s lijáky a nadmíru živelným počtem blesků. Velmi dobře bylo profilováno čelo fronty, které se podobalo záběrům, které běžně vidíme v dokumentárních filmech z americké "Tornado Alley". Již odpoledne a navečer došlo k výraznému setmění, ne nepodobné noci. Na místech bez lesních porostů pak občas zdvihaly větry spojené s bouřkami prach do obrovských výšek (asi až 500 m), např. v severozápadních Čechách byla zaznamenána prachová bouře. Tuny prachu ve vzduchu pak byly následovány silnými srážkami, obvykle deště a menších krup. Nejvíce aktivní byly projevy bouřkové fronty v oblasti linie mezi Tachovem a Českými Budějovicemi. Jak bouřky postupovaly k severovýchodu (později skoro až k severozápadu), pomalu slábly, proto zejména v severozápadních a severních Čechách měly pouze slabou až mírnou intenzitu, která pak vzrostla za severními hranicemi s Německem, kde se uplatnil nálevkový a tryskový efekt severně od Děčínska. Zde pak v druhé vlně bouřky řádili ve východním Německu. Celkově však bouřky nejvíce zasáhly jihozápadní, jižní a západní Čechy. Právě stočení tahu bouřek z původně východního až na severozápadní bylo klasické pro tuto silnou frontu, zřejmě souvisela s vytvořením tlakové níže ve vyšších hladinách atmosféry. Fronta byla silná díky velkému teplotnímu gradientu, který před frontou a bezprostředně za prvními frontálními bouřkami dosahoval ojediněle i více jak 15°C.

Tento den znamenal největší projev bouřek roku 2001. O trochu slabší fronta se pak projevila 15. a 16. července. Tato fronta a další následující pak dokázala nejvíce zapůsobit v jižní a střední části Polska, kde dokonce rozpoutala povodně. To bylo charakteristické pro druhou polovinu července. Kolem 20. července se zde usídlila stacionární zvlněná studená fronta, která neměla v úmyslu pohybovat se k východu, v čemž jí bránila mělká brázda nad Baltskými státy a Ukrajinou. Chvíli se zdálo, že se bude fronta retrográdně vracet zpátky do Čech, ale k tomu pak nakonec nedošlo. Pro pár dní bylo typické, že se nad Čechami projevovalo chladné a sychravé počasí se slabým deštěm a na Moravě vlhké bouřky při teplotách okolo 25°C. Protože se tato situace udržovala pár dní, zejména v oblasti Orlických hor, Jeseníku apod. docházelo k rozvodňování řek. Úhrny srážek v těchto dnech přesahovaly i více jak 100 mm. Bouřky v tomto období nebyly vůbec slabé, naopak spíše silnější, ale jejími projevy byly hlavně intenzívní srážky. Po pár dnech brázda na východě zeslábla a fronta se rozpadávala v oblasti Polska, kde pak bylo srážek vůbec nejvíce a po delší dobu. Příčinou vzniku takové situace byl zřejmě původně Alpský masiv, který zpomalil frontální rozhraní, a hlavně silný vertikální střih směru a rychlosti větru na rozhraní Čech a Moravy.

No ale bouřky tímto rokem neskončily. 3. srpna se projevila původně značně komplikovaná fronta jevy, které byly na Moravě srovnatelné s bouřkami v Čechách ze 7. července. Tentokrát se stalo to, co se obecně stává často, a to že předpověď bouřek v Čechách vyústí v bouřky pouze na Moravě. Opět zde svou úlohu sehrála zákeřná studená fronta, jejíž polohu nebylo možné určit z teplotního profilu při zemi, ale jen ve vyšší izobarické hladině. Předstihnutá vrstevnatá oblačnost před frontou pak hrála hlavní úlohu v tom, že v Čechách nedošlo k vůbec žádné insolaci potřebné k rozvoji bouřek, přestože byla samotná fronta západněji. Na Moravě však bylo slunečního záření celkem dostatek, takže zde nastaly lepší podmínky. Původně lokální bouřky se večer a v noci zformovaly do jednolitého velikého systému připomínající supercelární bouři. I když šlo zřejmě jen o nějakou formu mezocyklony, vyskytly se na Moravě veliké kroupy (5 cm) a vichřice. To však nebylo ještě vše. V oblasti Holešova se objevilo dokonce i tornádo, tento rok myslím už druhé (těžko říci). Toto tornádo a silný vítr s krupobitím způsobilo na Moravě obrovské škody.

Po této zajímavé situaci na Moravě se již neobjevily žádné příliš zajímavé bouřky, většinou jen slabé nebo i mírné v polovině srpna. Šlo o bouřky, které se spíše vyhýbaly ČR, zajímavé byly snad jen bouřky z 20.8. a následujícího dne při přechodu pomalé studené fronty. Krásný radarový snímek pak byl spojen s bouřkou z 26.8. mající vzhled supercely, ve skutečnosti ale šlo o silně se rozpadající bouřku, která byla silnější jen po velmi krátkou dobu.

Zajímavá byla též fronta z 27.8., i když nebyla spojena s nějakými výraznými projevy, co se týče bouřek. Zato však přinesla na některých místech prudkou změnu teploty a silný vítr. Bouřky na ní nebyly příiš zajímavé, protože šlo o výrazně plochou frontu, kterou zřejmě zdeformovaly Krušné hory, protože postupovala od severozápadu.

Po této frontě se pak již nevyskytlo teplé letní počasí, neboť celé září pak bylo ovlivňováno především chladným západním prouděním se slabými frontami nebo bez nich. Ojedinělé bouřky se pak mohly ještě vyskytnout na začátku velmi teplého začátku října, kdy došlo k překročení teplotních rekordů někde i za více dní najednou. Bouřky se ale nejspíše nevyskytly, přece jenom je to už hodně pozdě i na slabou bouřku.

Budu rád, když mi pošlete nějaké poznámky.